§ 1
(1) Ustanovení tohoto nařízení se vztahují na zaměstnance ve stavebních a vedlejších stavebních živnostech, podléhající pojištění podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, s výjimkou učňů.
(2) Stavebními živnostmi podle tohoto nařízení se rozumějí závody a závodní oddělení, provádějící veškeré druhy stavebních prací inženýrských, stavitelských, zednických, tesařských nebo studnařských, jako stavby budov, stavby silniční, mostní, tunelové, železniční, zemní, vodní a vodohospodářské, práce kanalisační, kabelové a podobné.
(3) Vedlejšími stavebními živnostmi podle tohoto nařízení se rozumějí závody, provádějící práce malířské, natěračské, lakýrnické, štukatérské, dlaždičské, pokryvačské, asfaltérské, kladení desek a obkladaček, práce teracářské, isolační, čítaje v to isolace tepelné, chladicí a zvukové, jakož i práce utěsňovací.
(4) Za závody a závodní oddělení podle odstavců 2 a 3 se považují veškerá pracovní místa, dílny, sklady, ložiště a přípravny materiálu. Přípravnami materiálu se rozumějí lomy, štěrkovny a pískovny, které jsou otevřeny nebo založeny jen pro určitou stavbu téhož podnikatele nebo stavebníka.
(5) V pochybnostech, zda se ustanovení tohoto nařízení vztahují na zaměstnance závodu nebo závodního oddělení, rozhoduje příslušný okresní úřad ochrany práce.