CODEXIS® Přihlaste se ke svému účtu
CODEXIS® ... 119/1978 Sb. Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky o Národním parku Nízké Tatry II. Vymezení území ochranného pásma národního parku

II. Vymezení území ochranného pásma národního parku

119/1978 Sb. Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky o Národním parku Nízké Tatry

II. Vymezení území ochranného pásma národního parku

Hranice ochranného pásma národního parku vychází z hranice národního parku na severním okraji intravilánu osady Biely Potok (Ružomberok) a postupuje severním směrem státní silnicí č. 59 do Ružomberku, kde pokračuje východním směrem po státní silnici č. 18 (E 85) po silniční most na Váhu ve východní části obce Liptovský Michal, dále pokračuje východním směrem řekou Váh po silniční most u Kráľovy Lehoty (na úseku přehrady Liptovská Mara jižní zátopovou čarou). Hranice dále probíhá východním směrem po železniční trati přes nádraží Važec a Štrba, pokračuje východním směrem po železniční trati přes zastávku Lučivná po most přes potok Kysnica u Svitu. Hranice dále směřuje k jihu přes kóty 944, 1001, pokračuje jihozápadním směrem přes kótu 1255 na kótu 977, 970 a západním a pak jižním směrem lesní cestou pod kótu 1901 (Jedlinská), kde se napojuje na hranici národního parku.

V další části vychází hranice ochranného pásma z hranice národního parku u železniční stanice Švermovo-penzión, odtud pokračuje jihozápadním směrem po železniční trati po křižovatku státních silnic č. 66 a č. 531 u Červené Skaly a západním směrem po řece Hron po silniční most přes Hron v obci Šalková, prochází severním směrem na státní silnici č. 66, pokračuje po ní západním směrem po křižovatku se železniční tratí Banská Bystrica - Diviaky, odtud po této železniční trati západním a severním směrem po Sásovskou dolinu, odtud západním směrem k potoku Bystrica. Po něm probíhá severozápadním směrem po soutok se Starohorským potokem, pokračuje severním směrem proti toku Starohorského potoka po soutok s potokem Šturec a odtud směrem k severu po státní silnici č. 0597 přes Liptovské Revúce do Liptovské Osady a státní silnicí č. 59 k silničnímu mostu přes potok Strelovec, kde se napojuje na hranici národního parku.

Území ochranného pásma národního parku je vyznačeno na základních mapách Československé socialistické republiky v měřítku 1 : 50 000 na těchto mapových listech:

26 - 34 Ružomberok - 1971

26 - 43 Liptovský Mikuláš - 1971

26 - 44 Važec - 1971

27 - 33 Poprad - 1970

37 - 11 Vernár - 1970

37 - 13 Muráň - 1970

36 - 22 Malužiná - 1971

36 - 12 Donovaly - 1971

36 - 24 Pohronská Polhora - 1971

36 - 23 Březno - 1971

36 - 14 Banská Bystrica - 1971.

Území ochranného pásma národního parku má výměru 123 990 ha.

Mapa národního parku a jeho ochranného pásma se zakreslenými hranicemi jejich vnitřního členění spolu s přílohami a příslušnou dokumentací jsou uloženy v Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, na Středoslovenském krajském národním výboru v Banské Bystrici, na Východoslovenském krajském národním výboru v Košících, na Okresním národním výboru v Banské Bystrici, na Okresním národním výboru v Liptovském Mikuláši, na Okresním národním výboru v Popradu, na Krajské správě geodézie a kartografie v Banské Bystrici a na Krajské správě geodézie a kartografie v Prešově.

******************************************************************