I. Vymezení území Národního parku Nízke Tatry
Území Národního parku Nízke Tatry (dále jen "národní park"), skládající se ze dvou částí, je vymezeno takto:
Hranice západní části národního parku vychází z místa soutoku řeky Belé s Váhem v Liptovském Hrádku, směřuje k východu dolní hranicí lesa nad osadou Liptovská Porúbka ke státní silnici č. 72, pokračuje po ní jižním směrem, na kótě 694 se stáčí směrem k jihozápadu a probíhá po hřebeni přes kóty 1325 (Hradiště), 1538 (Nižný Príslop), 1343 (Okrúhly vrch), 1723 (Rovná hoľa) na kótu 1506 (Bocianske sedlo). Dále směřuje k západu, probíhá hřebenem po hranici okresů Liptovský Mikuláš a Banská Bystrica, pokračuje západním směrem k chatě Hrdinov Slovenského národného povstania, dále jihozápadním a jižním směrem po hřebeni Velkého Gáple přes kóty 1776, 1669, 1180 (Zálomy) na kótu 936 (Stupka), dále směřuje k jihozápadu přes Bystrou dolinu na kótu 842 (Horní diel). Odtud probíhá po hřebeni jihozápadním směrem k dolní hranici lesa, pokračuje západním směrem po dolní hranici lesa k potoku Hnusné a dále potokem proti směru jeho toku. Dále hranice pokračuje proti toku Suchého potoka a po hranici lesa na severozápad. Při překročení lesní cesty se stáčí na jihozápad, překračuje státní silnici č. 05650 na kótě 590 a dále Vajskovský potok. Pokračuje hranicí lesa západním a jižním směrem do údolí potoka Veľký Grapeľ, dále severním směrem hranicí lesa a hřebenem přes kóty 844, 1231, 1408 (Žiar) k horní hranici lesa a horní hranicí lesa pod Žiarskou holí, Latiborskou holí, Košarisky, Ráztockou holí, Veľkou Chochulí, Prašivou, pokračuje hranicí mezi okresy Banská Bystrica a Liptovský Mikuláš přes kóty 1099, 1330 (Kozí chrbát) a kótu 1225 (Kečka). Hranice odtud pokračuje severním směrem sbíhajícím hřebenem Veľké Šindliarky po potok Korytnica, dále po hájovnu Patočiny a severovýchodním směrem po hřebenu přes kótu 900, křižuje potok Patočiny jihovýchodním směrem, dále probíhá hřebenem na kótu 1181 (Čierny vrch), odtud jihovýchodním směrem přes kótu 1233 (Banášov bok) na horní hranici lesa. Hranice dále pokračuje severovýchodním směrem horní hranicí lesa ke katastrální hranici mezi obcemi Liptovská Lúžna a Partizánska Ľupča pod kótou 1640 (Veľká hola), dále severním směrem po uvedené katastrální hranici u kóty 1221 přes kóty 1555, 1231 (Ráztocké sedlo) na kótu 1630 (Salatín) a pokračuje západním směrem po hřebenu přes kóty 1334, 1298 (Červená Magura) na státní silnici č. 59, po níž probíhá severním směrem po intravilán osady Biely Potok (Ružomberok), zahrnující též závod na výrobu ocelových konstrukcí. Intravilán této osady obchází z východní strany po polní cestu, po níž pokračuje k západní hranici intravilánu obce Ludrová, dále jižním směrem západní hranicí intravilánu obce Ludrová k potoku Ludrovanka, pokračuje jižním směrem, pod kótou 1311 (Bohúňovo) se lomí, prochází uvedenou kótou a pokračuje jihovýchodním směrem po jejím hřebeni a přes kótu 1424 (Úplazy) pokračuje hřebenem východním směrem ke kótě 1444 (Malý Salatín), dále severovýchodním směrem katastrální hranicí obcí Liptovská Štiavnica a Partizánska Ľupča přes kótu 1263 na kótu 1122 (Sliačska Magura), odkud probíhá východním směrem k mostu v Ľupčianské dolině, pokračuje údolím proti toku potoka Ľupčianka po druhý most, odkud směřuje k východu hřebenem ke kótě 1048 (Očenášovská) a odtud na jihovýchod hřebenem přes kóty 1523 (Krámec), 1703 na horní hranici lesa, pokračuje východním směrem horní hranicí lesa. U pramenišť potoka Paludžanka stáčí se hranice severním směrem přes kóty 1520, 1429 (Jaloviarka) a 1229 (Uhlisko) k hájovně Nad Laziskom v údolí potoka Paludžanka, pokračuje východním směrem spodní hranicí lesa nad obcemi Ploštín, Iľanovo, Závažná Poruba a Liptovký Ján k výchozímu bodu u soutoku řeky Belé s Váhem.
Hranice východní části národního parku vychází z místa soutoku Bieleho Váhu s Čiernym Váhem, pokračuje východním směrem po lesní cestě hřebenem přes kóty 1009 (Rígeľ), 917 (Petráňová), 1109, 1116 (Hošková), 1106 (Slamená), 1112 (Brada), 1046, pokračuje jihovýchodním směrem přes kóty 1068, 1075 (Krahulec), 1091 (Jedlinská), 1107 (Brdárová), dále jižním směrem po lesní cestě pod kótou 1218, 1428 (Čertovica) přes kótu 1216 na kótu 1555 (Úplaz). Dále pokračuje východním směrem na kótu 1545 (Predná hoľa) a pak pokračuje směrem k východu přes kótu 1099 (Popová), odtud směrem k jihozápadu po státní silnici č. 67 a 66 k železniční stanici Švermovo-penzión, pokračuje severním směrem po spodním okraji lesa, dále proti toku potoka Zúbra a pod kótou 1690 (Kráľova skala). Hranice dále probíhá západním směrem po horní hranici lesa podél hlavního hřebenu pohoří jižně od kót 1948 (Kráľova hoľa), 1839 (Orlová) pod Ždiarske sedlo, pokračuje dolní hranicí ochranného lesa pod kótami 1519 (Andrejcová), 1691 (Veľká Vápenica), 1508 (Kolesárová), 1544 (Oravcová), 1659 (Zadná hoľa), 1393 (Vrbovica), 1474 (Končisté), 1463 (Čertova svatba). Zde směřuje k severu a za kótou 1463 postupuje severovýchodním směrem k rozmezí katastrálních hranic obcí Vyšná Boca, Nižná Boca, Malužiná, Polomka, pokračuje západním a pak severním směrem přes kóty 1478 (Fišiarka), 1289, 1281 (Špíglové), 1166 (Olešková) k východnímu okraji intravilánu obce Malužiná, dále severním směrem přes kóty 1151 (Skribňovo), 1106 (Sekanice), 1150 k dolní hranici lesa a východním směrem po dolní hranici lesa a potokem Belienec k výchozímu bodu na soutoku Bielého Váhu s Čierným Váhem.
Území národního parku je vyznačeno na základních mapách Československé socialistické republiky v měřítku 1 : 50 000 na těchto mapových listech:
26 - 34 Ružomberok - 1971
26 - 43 Liptovský Mikuláš - 1971
26 - 44 Važec - 1971
27 - 33 Poprad - 1970
36 - 12 Donovaly - 1971
36 - 21 Demänovská dolina - 1971
36 - 22 Malužiná - 1971
37 - 11 Vernár - 1970
36 - 23 Brezno - 1971.
Území národního parku má výměru 81 095 ha.