ODDÍL 1
Provozní poměry
1. Provozní poměry jsou určeny sklonitostí silnice, povrchem vozovky, zvláštní povahou dopravy a použitím přívěsů. Vliv provozních poměrů na opotřebení vozidla a plášťů, na rychlost vozidla a tím na spotřebu pohonných hmot je vyjádřen zvláštními přirážkami, stanovenými pro jednotlivý druh provozních poměrů.
2. Nejede-li vozidlo v provozních poměrech vzatých v úvahu při stanovení technickohospodářských norem, tj. provozních poměrech příznivých, přepočítávají se ujeté kilometry na základní kilometry s použitím přirážek na provozní poměry uvedené v odstavci 3.
3. Pro potřebu použití technickohospodářských norem stanoví se tyto druhy provozních poměrů a přirážek na provozní poměry:
označení přirážka
%
a) sklonitost silnice
aa - rovinná silnice nebo cesta,
třeba v hornatém kraji, jejíž
podélný profil vykazuje
sklony nejvýše 5 %, takže
téměř není třeba jet na nižší
rychlostní stupeň než na
přímý záběr R 0
bb - kopcovitá silnice nebo cesta,
na jejímž podélném profilu
se rovina často střídá
s kopci o sklonu nad 5 %,
takže je třeba jet na nižší
rychlostní stupeň než na
přímý záběr, a to na úsecích
delších než 500 m K 10
cc - horská silnice nebo cesta
v horách, která má sklony
nad 10 % a zákruty
vyžadující častého řazení a
dlouhých jízd při zařazeném
nižším rychlostním
stupni H 25
dd - strmá silnice nebo cesta
v horách, která má
sklonitost nad 15 % S 70
b) povrch vozovky
aa - rovný (asfaltovaný, betonový,
dlážděný kostkou,
špalíčkovaný, dehtový,
válcovaný nebo s jiným rovným
povrchem) I 0
bb - nerovný (ve špatném stavu
- výtluky) II 10
cc - rozježděný (s hlubokými
rýhami, nerovný, kamenitý,
blátivý) III 25
dd - terén za sucha s hrubou
navážkovou úpravou (na
stavbách, v pískovištích,
lomech, pole, louky, měkké
polní cesty) IV 80
ee - terén rozmoklý (rozježděný
bez úpravy, sypký písek,
mokrý jíl, mokrá zemina) V 130
Určitému úseku silnice lze přiznat toliko jedinou přirážku ze skupiny a) a jedinou přirážku ze skupiny b). Pro potřebu přepočtu ujetých kilometrů na základní kilometry se však tyto přirážky sčítají v jedinou přirážku na provozní poměry.
Podle velikosti této provozní přirážky je možno uspořádat provozní poměry v tuto řadu:
přirážka
%
1. R I silnice rovinná, povrch rovný 0
2. R II silnice rovinná, povrch nerovný 10
3. K I silnice kopcovitá, povrch
rovný 10
4. K II silnice kopcovitá, povrch
nerovný 20
5. R III silnice rovinná, povrch
rozježděný 25
6. H I silnice horská, povrch rovný 25
7. H II silnice horská, povrch
nerovný 35
8. K III silnice kopcovitá, povrch
rozježděný 35
9. S I silnice strmá, povrch rovný 70
10. H III silnice horská, povrch
rozježděný 50
11. S II silnice strmá, povrch
nerovný 80
12. R IV rovinný terén za sucha 80
13. K IV kopcovitý terén za sucha 90
14. S III silnice strmá, povrch
rozježděný 35
15. H IV horský terén za sucha 105
16. R V rovinný terén za mokra 130
17. R V kopcovitý terén za mokra 140
18. S IV strmý terén za sucha 150
19. H V horský terén za mokra 155
20. S V strmý terén za mokra 200
c) rozvážkové nebo sběrné jízdy podle
vzdálenosti zastávek nebo opakující
se jízdy na krátkou vzdálenost
nepřesahující 1500 m, nejvýše 15
d) jízdy výlučně uvnitř závodu nejvýše 20
e) použití přívěsů
aa - u nákladního automobilu a
autobusu
1. jednonápravových do celkové
váhy 1000 kg 5
2. ostatních až do celkové
váhy přívěsu nepřesahující
polovinu užitečného zatížení
tažného vozidla 15
3. je-li celková váha přívěsu
větší než polovina užitečného
zatížení tažného vozidla 20
4. je-li celková váha přívěsu
větší než užitečné zatížení
tažného vozidla 25
5. druhého a dalších - posuzuje
se stejně jako první přívěs,
ale jen polovinou přirážky
(bod 2 až 4).
O druhou polovinu přirážky
se zvýší základní normy
spotřeby
bb - u osobního automobilu 10
cc - druhý přívěs u traktoru 20
f) speciální poměry, nejvýše 10
4. Přirážky uvedené pod písmeny a) až f) se sčítají; součtu těchto přirážek se použije k přepočtu ujetých kilometrů na základní kilometry. (Viz část II oddíl 1 odstavec 1.)
5. Provádí-li se v určitém silničním úseku větší počet jízd z různých nebo do různých míst tohoto úseku, může být držitelem vozidla zavedena jednotná průměrná přirážka na provozní poměry celého úseku (traťová přirážka).
Traťová přirážka se vypočte takto:
Kilometry celého úseku se převedou na základní kilometry podle části II této přílohy. Z vypočtených základních kilometrů a skutečných kilometrů se zjistí traťová přirážka podle vzorce
traťová počet základních km
přirážka = (-------------------- - 1) . 100
počet skutečných km
Příklad: úsek měří 180 km skutečných. Počet přepočtených
základních km jest 207.
traťová 207
přirážka = (----- - 1) . 100 = (1,1500 - 1) . 100 = 0,1500 . 100 = 15,00
180
Traťová přirážka pro uvedený úsek činí 15 %.
6. Pro určitou územní oblast, v níž se vozidly téhož držitele provádí větší počet jízd, může být zavedena jednotná průměrná přirážka vycházející ze skutečných provozních poměrů silnic, kterých bude použito k jízdám vozidel v této oblasti (oblastní přirážka). Podklady pro stanovení oblastní přirážky předloží držitel vozidla příslušnému okresnímu národnímu výboru, který určí její výši. Přesahuje-li oblast rámec okresu, určí za stejných podmínek oblastní přirážku příslušný krajský národní výbor. Schválená oblastní přirážka se použije pro všechny jízdy provedené ve stanovené oblasti, pokud nedojde k podstatné změně provozních poměrů.
Oblastní přirážka se vypočte takto:
Kilometry všech úseků silnic, kterých bude použito k jízdám vozidel ve stanovené oblasti, se převedou na základní kilometry podle části II této přílohy. Z vypočtených základních kilometrů a skutečných kilometrů se zjistí oblastní přirážka podle vzorce
počet základních kilometrů
oblastní přirážka = (----------------------------- - 1). 100
počet skutečných kilometrů