3.6. Umísťování v klecích

3.6. Umísťování v klecích

3.6.1. Lze rozlišovat mezi dvěma základními systémy umístění zvířat:

Za prvé je to systém, s jakým se setkáváme v chovných, dodavatelských a uživatelských zařízeních pro biomedicínské účely. Je koncipován pro umístění hlodavců, králíků, šelem, ptáků a mimolidských primátů, příležitostně také přežvýkavců, prasat a koní. Navrhované pokyny pro klece, boxy, výběhy a stání, vhodné pro taková zařízení, jsou uvedeny v tabulkách 3 - 13. Pokyny pro nejmenší rozměry půdorysů klecí lze získat z grafů 1 - 7. Dále poskytují grafy 8 - 12 příslušné pokyny pro posuzování hustoty osazení zvířat v klecích.

Za druhé je to systém často se vyskytující v zařízeních, v nichž jsou k procedurám užívána jen hospodářská užitková zvířata nebo zvířata podobné velikosti. Vybavení pro umístění zvířat by měla i v takovýchto provozech přinejmenším odpovídat běžným veterinárním parametrům.

3.6.2. Klece a boxy by neměly být vyráběny z materiálů, které jsou pro zdraví zvířat škodlivé; měly by být konstruovány tak, aby se zvířata nemohla poranit, a nejsou-li určeny k jednomu použití, měly by být vyrobeny z odolného materiálu, který netrpí čistícími a dezinfekčními procesy. Zvláštní pozornost by měla být věnována podlahám klecí a boxů, které jsou různé podle druhu a stáří zvířat a měly by usnadňovat odstraňování výkalů.

3.6.3. Konstrukce boxů by měla vyhovovat tělesné pohodě zvířat. Měly by umožňovat uspokojování určitých etologických potřeb (např. potřebě šplhání nebo občasného schovávání nebo vyhledávání úkrytu) a být koncipovány tak, aby se daly důkladně čistit a aby vylučovaly styk s jinými zvířaty.