3.5. Karanténa, izolace a aklimatizace

3.5. Karanténa, izolace a aklimatizace

3.5.1. Účelem karantény je:

a) chránit ostatní zvířata v zařízení;

b) chránit člověka před antropozoonózami;

c) podporovat správné vědecké postupy.

Není-li zdravotní stav zvířat převzatých do zařízení uspokojivý, doporučuje se držet je po určitou dobu v karanténě. V některých případech, např. u vztekliny, je trvání karantény v jednotlivých státech určováno podle tamních ustanovení. V jiných případech kolísá a mělo by být podle dané situace stanoveno kompetentní osobou, zpravidla veterinářem příslušným pro dotyčné zařízení (srov. tab. 2). Během karanténní doby mohou být zvířata používána k procedurám, jestliže si přivykla na nové prostředí a nepředstavují žádné zvláštní ohrožení pro jiná zvířata nebo pro člověka.

3.5.2. Navrhuje se, aby bylo počítáno s prostorami pro izolaci zvířat, u nichž byly zjištěny příznaky choroby nebo u kterých je podezření na chorobu a která mohou představovat nebezpečí pro člověka nebo ostatní zvířata.

3.5.3. I když jsou zvířata zcela zjevně zdráva, je dobré, poskytne-li se jim, dříve, než budou použita pro proceduru, čas pro adaptaci. Potřebný čas k adaptaci závisí na různých faktorech, např. na zátěži, které byla zvířata vystavena, a ta je opět ovlivněna různými faktory, jako je délka transportu nebo stáří zvířat. Doba přivykání má být stanovena kvalifikovanou osobou.