§ 32.
Výplata služebního příjmu (platu).
(1) Služební plat pomocníků se vyplácí v měsíčních lhůtách pozadu splatných posledního dne každého měsíce; přísluší-li služební plat jen za část měsíce, vyplatí se za každý den jednou třicetinou měsíční částky. Služební plat oficiantů se vyplácí v měsíčních lhůtách předem splatných prvního dne měsíce.
(2) Oficiantům lze na žádost povoliti čtvrtletní výplatu činovného předem; bylo-li činovné v příslušném čtvrtletí zastaveno z jiného důvodu než pro úmrtí oficiantovo, musí oficiant nahraditi měsíční částky vyplacené před nastavší splatností.
(3) Pojistné podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n., se vyměří ze služebního platu, přídavků na děti a doplňovacího přídavku ženatých (§§ 95 a 96). Měsíční částka příspěvku připadající na zaměstnance se zaokrouhlí, pokud není vyjádřena v korunách bez haléřů, na nejblíže nižší částku v korunách, přesahuje-li tuto částku nejvýše o 50 haléřů, jinak pak na nejblíže vyšší částku v korunách. Zaměstnavatel hradí stejnou částku pojistného.
(4) Úhrn ročních částek příspěvků, které se podle platných předpisů vybírají srážkou ze služebního platu, pokud není vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není dělitelný dvanácti, budiž zaokrouhlen na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.
(5) Není-li roční částka daně z příjmu připadající na služební příjem vyjádřena v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelná dvanácti, sníží se na nejblíže nižší částku v korunách, dělitelnou dvanácti.
(6) Zaměstnanci jsou osvobozeni od povinnosti platiti taxy a poplatky z propůjčení služebního místa a kolkové poplatky z kvitancí na předem stanovené stálé služební příjmy.
(7) Zaměstnanci jsou povinni platiti ze svého daň z příjmu, připadající na jejich, služební příjmy.