§ 33.
(1) Odvoláním lze odporovati též:
1. tomu, že soud vyslovil, že pravdivost uvedených nebo sdělených skutečností nebyla dokázána (§ 7, odst. 3), ačkoliv obviněného zprostil z toho důvodu, že důkaz pravdy se zdařil, jakož i tomu, že soud přes návrh oprávněné osoby takového výroku neučinil, ačkoliv důkaz pravdy se nezdařil nebo nebyl prováděn;
2. tomu, že soud upustil od uložení trestu (§ 9) nebo že tak neučinil;
3. výroku o uveřejnění rozsudku (§ 12), jakož i tomu, že soud přes návrh oprávněné osoby takového výroku neučinil.
(2) Řízení o odvolání koná se v těchto případech podle ustanovení platných pro řízení o odvolání proti výroku o trestu.