D) Ministerstvo vnitra České republiky
V odpovědi ministra vnitra na žádost Ústavního soudu se uvádí, že pracovní charakteristiky příslušníků Sboru národní bezpečnosti dotčených ustanovením § 33 odst. 9 písm. d) zákona č. 76/1959 Sb., ve znění zákona č. 34/1995 Sb., nebyly v písemné formě vedeny. Velmi složitě a toliko plošně je lze odvodit z interních předpisů vydávaných k činnosti složky Státní bezpečnosti. Na základě získaných informací, zejména z tehdejších interních norem byly tyto funkce vymezeny rozkazem ministra vnitra (RMV) č. 21 ze dne 9. března 1995. Vymezení bylo o to složitější, že pojem "úsek" uvedený v § 33 odst. 9 písm. d) není totožný s pojmem "útvar" běžně užívaným v interních právních normách bývalého Federálního ministerstva vnitra. Proto citovaný rozkaz ministra vnitra vylučuje ty funkce, které, ač byly zařazeny v příslušném útvaru zaměřeném na kontrarozvědnou a rozvědnou činnost, prokazatelně, vzhledem k jejich náplni, tuto činnost nemohly zahrnovat. Analogickým způsobem bylo postupováno při výkladu pojmu "politickovýchovné činnosti" ve smyslu § 153 odst. 2 písm. d) zákona č. 186/1992 Sb., ve znění zákona č. 33/1995 Sb., čemuž odpovídalo znění § 33 odst. 9 písm. e) zákona č. 76/1959 Sb., ve znění zákona č. 34/1995 Sb. I zde se vycházelo ze skutečnosti, že příslušník byl zařazen na příslušném útvaru, který se politickovýchovnou činností zabýval s přihlédnutím k tomu, zda politickovýchovnou činnost s ohledem na své funkční zařazení skutečně vykonával. Jak v předchozím případě [písmeno d)], tak i zde [§ 33 odst. 9 písm. e) zákona č. 76/1959 Sb.] je výčet funkcí podle názoru ministra vyčerpávající.
Ve smyslu přílohy citovaného rozkazu, která konkretizuje ustanovení § 153 odst. 2 písm. a) zákona č. 186/1992 Sb., ve znění zákona č. 33/1995 Sb., jemuž koresponduje obsahově ustanovení § 33 odst. 9 písm. d) zákona č. 76/1959 Sb., ve znění zákona č. 34/1995 Sb., se za příslušníka SNB zařazeného ve složce StB na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením považuje příslušník zařazený v útvarech uvedených v příloze č. 2.
Do kategorie osob dle písmene e) ve smyslu § 33 odst. 9 zákona č. 76/1959 Sb. spadají podle citovaného RMV č. 21/1995 příslušníci SNB zařazení v politickovýchovné správě (útvaru) FMV, MV ČR nebo MV SR přímo vykonávající politickovýchovnou činnost, jestliže přímo vykonávali tuto činnost zabezpečovanou správami dále uvedenými v příloze RMV č. 21/1995.
Kategorie osob podle § 33 odst. 9 písm. d)
RMV č. 54/1972 obsahující "Směrnice pro zpravodajskou činnost čs. kontrarozvědky" vymezil jako základní poslání tohoto orgánu ochranu socialistické společnosti a státního zřízení, bezpečnosti a obranyschopnosti ČSSR, socialistické ekonomiky, bezpečnosti čs. občanů a jejich práv před činností zahraničních a vnitřních nepřátel (dále viz příloha č. 3). 1)
Pokud šlo o boj proti tzv. vnitřnímu nepříteli, ten se řídil RMV č. 10/1975, jenž byl posléze nahrazen rozkazem RMV č. 43/1980. Ve smyslu citovaného rozkazu č. 43/1980 patřilo k jeho obsahu zejména provádění a organizování kontrarozvědných opatření k předcházení a zamezování vlivu ideologické diverze vedené proti ČSSR a zemím socialistického společenství, vyhledávání, odhalování a dokumentace protistátní činnosti osob, provádějících v objektech vymezených ke kontrarozvědné ochraně nepřátelskou činnost proti ČSSR ve spojení s nepřátelskými organizacemi v zahraničí, jakož i pravicovými a antisocialistickými silami uvnitř státu.
RMV č. 39/1980 pokrýval činnost správy kontrarozvědky pro boj proti vnějšímu nepříteli.
Kontrarozvědná činnost na úseku ochrany ekonomiky podléhala RMV č. 41/1980.
To, co bylo charakteristické pro činnost příslušníků SNB zařazených ve složce StB na úseku kontrarozvědném, platí podle vyjádření ministra vnitra i pro činnost těchto příslušníků, pokud byli zařazeni na úseku rozvědném.
Kategorie osob podle § 33 odst. 9 písm. e) a f)
Odbor a oddělení pro politickovýchovnou práci [písmeno e)] podle znění RMV č. 21/1995 představovaly organizační složky struktury politickovýchovného aparátu VB, pro jehož činnost platilo nařízení ministra vnitra (NMV) č. 18/1972. Zmíněný odbor, zřízený na úrovni hlavního velitelství VB MV ČSR a MV SSR zejména řídil propagandu marxisticko-leninského učení, vnitřní a zahraniční politiky KSČ, poskytoval metodickou pomoc při provádění politické výuky, organizoval a prováděl školení politickovýchovného aparátu; řídil a kontroloval činnost oddělení pro politickovýchovnou práci na správách VB a městských správách VB a zástupců náčelníků pro politickovýchovnou práci na okresních odděleních VB a poskytoval jim praktickou pomoc (čl. II bod 12). Oddělení pro politickovýchovnou práci zřízené na správách VB, městských správách VB plnilo věcně tytéž úkoly jako odbor na úrovni HV VB MV ČSR a MV SSR v relaci ke své úrovni působení.
Pokud jde o zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci, ten ve smyslu čl. II bodu 14 na úrovni OVB, OOVB a školy VB zejména vychovával příslušníky k naprosté oddanosti KSČ, vlasti a lidu k proletářskému internacionalismu, nesmiřitelnosti k buržoazní ideologii, k vysoké odpovědnosti při plnění služebních povinností, k přesnému plnění rozkazů, k důslednému dodržování socialistické zákonnosti a k vysoké revoluční bdělosti a ostražitosti.
Ustanovení § 33 odst. 9 písm. f) zákona č. 76/1959 Sb. výslovně nedopadá na náčelníka (velitele), který stál nad svým zástupcem pro politickovýchovnou práci.
Své místo ve struktuře politickovýchovného aparátu VB měla i správa pro politickovýchovnou práci (NMV č. 18/1972), resp. správa pro politickovýchovnou, vzdělávací, kulturní a propagační činnost FMV, zřízená NMV č. 28/1977. Mezi hlavní úkoly správy zejména patřilo, podle zásad pro politickovýchovnou práci schválených Předsednictvem ÚV KSČ, zabezpečovat úkoly ministra vnitra ČSSR při řízení politickovýchovné práce ve SNB; základním principem této činnosti bylo přímé, individuální politickovýchovné působení pracovníky politickovýchovného aparátu SNB na příslušníky v určených útvarech SNB. Dále pomáhala orgánům a organizacím KSČ v určených útvarech SNB při provádění stranickopolitické práce, zejména při uplatňování vedoucí úlohy strany v podmínkách SNB a při plnění úkolů bezpečnostní politiky atd. Zásadám práce tohoto aparátu SNB odpovídaly i zásady pro výběr kádrů, které v něm pracovaly. Ve smyslu NMV č. 22/1972 se výběr prováděl z politicky vyspělých, třídně uvědomělých a Komunistické straně Československa oddaných příslušníků SNB, z členů KSČ, kteří osvědčili ideovou pevnost a internacionální věrnost, zejména v krizovém období let 1968 - 1969, působili v roce 1970 v pohovorových komisích pro očistu strany a trvale se aktivně angažovali za politiku strany.
Jak uvádí ministr vnitra, z předkládané dokumentace je zřejmé, že nelze konstatovat mimořádné ztížení pracovních podmínek inkriminovaných tří kategorií příslušníků SNB oproti ostatním příslušníkům. Určitou výjimku by mohli, podle jeho názoru, představovat příslušníci SNB, kteří plnili rozvědné úkoly v zahraničí bez krytí, tedy se změněnou identitou, tzv. nelegálové. V zásadě lze říci, že riziko ohrožení života nebo zdraví, jiná závažná rizika, psychická zátěž apod. byly srovnatelné u všech příslušníků SNB zařazených ve stejném, resp. srovnatelném typu funkcí, bez ohledu na složku, v níž byli zařazeni. Srovnávání s pracovními podmínkami občanských pracovníků není podle názoru dožádaného ministra účelné, a to se zřetelem ke skutečnosti, že jednou ze zákonných podmínek pro poskytování příspěvku za službu (výsluhového příspěvku) je skončení služebního poměru, nikoliv poměru pracovního.
Ministr vnitra též potvrdil, že splnění podmínky celkové politické angažovanosti bylo důsledně požadováno od všech příslušníků SNB, bez ohledu na zastávanou funkci a dosaženou hodnost. To nesporně vyplývá nejen z obecně závazných právních předpisů (zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti), ale i z interních instrukcí. Bývalý ministr vnitra Jaromír Obzina ve svém vystoupení při odůvodnění vládního návrhu zákona č. 63/1983 Sb., kterým se měnil a doplňoval zákon č. 100/1970 Sb., na 9. společné schůzi sněmoven FS ČSSR dne 14. června 1983 mimo jiné uvedl: "...za uplynulých 12 let byla zcela provedena generační obměna příslušníků SNB a očista SNB od těch, kteří se v době společenské krize 1968 - 1969 vážně zpronevěřili služební přísaze, ústavě a zákonům ČSSR. Výrazně se upevnilo třídní a politické složení SNB. Ve SNB je dnes 75 % příslušníků, kteří před přijetím do bezpečnostního aparátu pracovali jako dělníci a družstevní rolníci. K dnešnímu dni je z řad příslušníků SNB 76 % členů a kandidátů KSČ a u složky StB 84 %." Ohledně členství v SSM lze konstatovat slovy ministra vnitra, že v praxi každý věkově mladší příslušník SNB byl členem této organizace, neboť na uvedenou skutečnost byl kladen důraz již při výběru a v průběhu přijímacího řízení. Právě tak lze konstatovat, že tzv. politické vzdělání (absolvování Večerní univerzity marxismu-leninismu, nástavbového studia VUML a dalších kurzů KSČ až po postgraduální studium na Vysoké škole politické ÚV KSČ nebo Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda) bylo, byť diferencovaně, stanoveno jako kvalifikační předpoklad pro výkon všech funkcí ve SNB. Striktní stanovení podmínky (de facto) členství v KSČ lze z povahy věci předpokládat pro obsazování funkce zástupce náčelníka [velitele pro politickovýchovnou práci ve smyslu § 33 odst. 9 písm. f) zákona č. 76/1959 Sb., ve znění zákona č. 34/1995 Sb.].
V závěru svého stanoviska ministr vnitra sdělil, že počty osob, které jsou zákonem č. 34/1995 Sb. dotčeny, nejsou Ministerstvu vnitra známy, vzhledem ke skutečnosti, že Ministerstvo vnitra (ani jeho právní předchůdce) těmto osobám výsluhový příspěvek nevyměřovalo.