XII. Vrchní vedení národních podniků a dozor nad nimi
Podstata vrchního vedení a dozoru
(345) V předchozích kapitolách byla stanovena zásada, že o věcech národního podniku rozhoduje ředitel samostatně. Bylo však také porůznu uvedeno, že v některých věcech musí ředitel požádat nadřízený orgán o souhlas nebo že o některé otázce rozhoduje přímo orgán, který je národnímu podniku nadřízen. Je tomu tak proto, že každý národní podnik je součástí státního hospodářskopolitického kolektivu, jehož zájmům musí podřizovat svou činnost a své zásadní otázky organisace a řízení. Toto podřízení vyplývá z funkce lidově demokratického státu, který provozuje socialistickou průmyslovou výrobu národními podniky, jež proto podrobuje svému vrchnímu vedení a dozoru.
Rozsah vrchního vedení a dozoru
(346) Stát jako socialistický hospodář vykonává vrchní vedení a dozor v těchto funkcích:
zřizuje národní podniky a svěřuje jim majetek, stanoví zásady pro jejich organisaci a dohlíží, aby tyto zásady byly řádně a jednotně prováděny;
zajišťuje vypracování podnikových plánů, uvádí je navzájem v soulad, schvaluje je, sleduje jejich plnění a zajišťuje jejich řádné provádění;
má rozhodující vliv na obsazování míst vedoucích činitelů národních podniků a na úpravu jejich postavení a poměru k národním podnikům;
organisuje a řídí péči o kádry, jejich odborné a politické školení, rozmisťování a výcvik v povolání;
pečuje o organisaci bezpečnosti práce;
dohlíží na využití všech výrobních zařízení a na výstavbu nových a řídí přesuny výrobních zařízení i zásob mezi jednotlivými podniky;
udává směr technickému vývoji tím, že zřizuje výzkumné ústavy a usměrňuje jejich činnost, řídí zkušebnictví, výměnu technických zkušeností mezi národními podniky, zavádění dokonalejších výrobních a kontrolních postupů a technickohospodářských norem, pečuje o využití výsledků socialistického soutěžení a zlepšovatelského hnutí a podporuje specialisaci, typisaci, normalisaci a kooperaci;
upravuje zásadní otázky finančního hospodaření národních podniků, povoluje výjimky ze zákazu zcizení jejich majetku, který je určen k trvalému užívání, schvaluje jejich účetní závěrky a vykonává činnost cenotvornou;
organisuje zásobování a odbyt výrobků národních podniků a obstarává jejich mezinárodně obchodní a průmyslové věci;
dozírá po všech stránkách na činnost národních podniků a vydává ve všech oborech jejich činnosti závazné směrnice;
přikazuje řediteli, aby změnil rozhodnutí, které učinil, jsou-li pro to závažné důvody, jako na příklad tam, kde je ohroženo plnění plánu nebo jiný důležitý zájem národního podniku nebo státu; nevyhoví-li ředitel takovému příkazu, nahrazuje jeho rozhodnutí svým rozhodnutím vlastním.
(347) Rozsah působnosti vrchního vedení národních podniků a dozoru nad nimi podrobněji vymezuje příslušný ministr.
Orgány vrchního vedení z dozoru
(348) Vrchní vedení národních podniků a dozor nad nimi obstarává příslušný ministr, na Slovensku zásadně prostřednictvím příslušného pověřence.
(349) V zájmu účelné dělby práce vykonává příslušný ministr tuto působnost zásadně prostřednictvím generálních ředitelů, z nichž každému jsou podřízeny národní podniky zpravidla téže nebo příbuzné výrobní činnosti. Příslušný ministr však může jednotlivé podniky podřídit přímo své pravomoci.
(350) Pokud podniky na Slovensku nejsou nebo nebudou z celostátních důvodů podřízeny přímo generálnímu řediteli nebo příslušnému ministru, vykonávají generální ředitelé nad nimi svou pravomoc prostřednictvím oblastních ředitelů.
(351) Z působnosti vrchního vedení národních podniků a dozoru nad nimi příslušejí příslušnému ministru věci, které si vyhradil. Vše ostatní přísluší generálním ředitelům.
(352) Národní podnik je ve všech věcech vrchního vedení a dozoru zásadně ve styku se svým nejblíže nadřízeným orgánem, t. j. zpravidla s příslušným generálním nebo oblastním ředitelem, a to bez ohledu na to, komu v daném případě přísluší působnost.
Národní výbory a národní podniky
(353) Pro rozvoj národních podniků má mimořádný význam činnost národních výborů, a to zvláště pokud zajišťují předpoklady plynulé průmyslové výroby a pokud všemožně podporují plnění jejich úkolů.
(354) Národním výborům připadá tedy úkol, aby v oblasti své působnosti vytvářely a všestranně podporovaly příznivé podmínky pro činnost národních podniků a odstraňovaly překážky, které se mimo závod stavějí v cestu jejich rozvoji. To platí zejména v otázkách mobilisace pracovních sil, boje proti nedbalé docházce, zvyšování odborné úrovně pracujících, rozšíření a prohloubení socialistického soutěžení, v otázkách péče bytové a sociální, péče o zdokonalení dopravy a udržování a zvelebování národního majetku.
(355) Národní výbory sledují ve své oblasti také všeobecné plnění plánů národních podniků a svými podněty přispívají k odstranění zjištěných závad, aniž zasahují do řízení podniků.
(356) S národními výbory musí se projednat umístění investic a významné změny výrobního programu, pokud jimi vzniká nová potřeba pracovních sil a nové nároky na dopravu, a dále omezování výroby a zastavování závodů.
(357) Příslušný ministr může národní výbory pověřit úkoly spadajícími do jeho působnosti.
Generální (oblastní) ředitel
(358) Generální (oblastní) ředitel odpovídá za splnění úkolů, které podle jednotného hospodářského plánu připadají všem národním podnikům jemu podřízeným. Ve své činnosti dbá zájmů celostátních, nikoli jen zájmů podřízených podniků a řídí se směrnicemi příslušného ministra.
(359) Na Slovensku generální ředitel vykonává svou pravomoc prostřednictvím oblastního ředitele, který se řídí jeho směrnicemi a pokyny. Také kontrolu národních podniků na Slovensku provádí generální ředitel zpravidla prostřednictvím oblastního ředitele; s jeho vědomím je však generální ředitel může kontrolovat i přímo.
(360) Generálního ředitele jmenuje a odvolává vláda na návrh příslušného ministra; oblastního ředitele jmenuje a odvolává příslušný ministr na návrh příslušného pověřence.
(361) Na návrh generálního (oblastního) ředitele jmenuje a odvolává příslušný ministr (příslušný pověřenec) jeho zástupce. Jmenuje-li několik zástupců, určí jejich pořadí. Každému zástupci vymezí generální (oblastní) ředitel úsek jeho působnosti, za který mu zástupce odpovídá.
Generální a oblastní ředitelství
(362) Přípravu opatření generálních (oblastních) ředitelů a jejich výkon obstarávají generální (oblastní) ředitelství.
(363) Generální (oblastní) ředitelství zřizuje vláda. Úprava jejich majetkoprávních otázek je v podstatě shodná s úpravou platnou pro národní podniky.
Organisace generálních (oblastních) ředitelství
(364) Generální (oblastní) ředitelství vede generální (oblastní) ředitel a organisuje je podle povahy úkolů vrchního vedení a dozoru, které mu připadají, jakož i dalších úkolů, které mu byly svěřeny zvláštními předpisy nebo opatřeními příslušného ministra.
(365) Generální (oblastní) ředitelství se uvnitř člení podle druhu funkcí na organisační útvary. Organisační členění a vymezení působnosti jednotlivých útvarů má v zásadě odpovídat organisaci podřízených národních podniků. Aby byla zajištěna jednotnost vedení podřízených národních podniků, určí generální ředitel osoby, které za něj v rozsahu jim určeném vykonávají vedení a dozor nad skupinou národních podniků stejného nebo podobného výrobního oboru nebo programu.
(366) Orgány národnímu podniku nadřízené nesmějí zasahovat do činnosti národního podniku jinak než prostřednictvím jeho ředitele.
Řízení generálního (oblastního) ředitelství
(367) Má-li generální (oblastní) ředitelství úspěšně plnit svou funkci při vedení národních podniků a při operativním obstarávání jejich věcí, musí se i v něm uplatňovat socialistický způsob řízení.
(368) Generální (oblastní) ředitelství a každý jeho organisační útvar jsou řízeny jediným vedoucím, který samostatně rozhoduje a odpovídá za splnění úkolů jemu uložených. I v generálním (oblastním) ředitelství musí být každý pracující hospodářem na svém pracovišti.
(369) Také v generálním (oblastním) ředitelství musí plnění plánu vyrůstat ze socialistického uvědomění pracujících a musí se opírat o závislost jejich hmotných zájmů na výsledcích tohoto plnění. Zaměstnanci generálního (oblastního) ředitelství jsou odměňováni podle stejných zásad jako zaměstnanci národních podniků; přitom výše mimořádných odměn je závislá nejen na plnění plánu generálního (oblastního) ředitelství, ale především na plnění plánů podřízených národních podniků. Mimořádné odměny mohou být poskytnuty jen zaměstnancům generálního (oblastního) ředitelství, kteří zasahují do plnění plánů podřízených národních podniků a je ovlivňují.
(370) Pro generální (oblastní) ředitelství platí tytéž zásady řízení a tatáž organisační pravidla jako pro národní podniky.
Plán generálního (oblastního) ředitelství
(371) Činnost generálního (oblastního) ředitelství se řídí jeho plánem, který musí být zaměřen na splnění plánů podřízených národních podniků. Plán generálního ředitelství a jeho změny schvaluje příslušný ministr, plán oblastního ředitelství příslušný generální ředitel. Pro vypracování tohoto plánu, jeho provádění, sledování a kontrolu platí obdobné předpisy jako u národních podniků.
Hospodaření generálního (oblastního) ředitelství
(372) Generální (oblastní) ředitelství samostatně hospodaří podle svého rozpočtu. Prostředky k úhradě nekrytých rozpočtovaných nákladů poskytuje generálnímu (oblastnímu) ředitelství příslušné ministerstvo ze svého rozpočtu. Zcela výjimečně si může generální (oblastní) ředitelství opatřit provozní prostředky nad tuto výši, dá-li k tomu souhlas příslušný ministr v dohodě s ministrem financí, a to způsobem a za podmínek zároveň stanovených.
(373) O výsledcích peněžní kontroly generálního ředitelství činí banka oznámení příslušnému ministru; jde-li o peněžní kontrolu oblastního ředitelství, činí banka oznámení také generálnímu řediteli. V závažných případech podává hlášení také ministru financí.
(374) Účetní závěrku generálního ředitelství schvaluje příslušný ministr, účetní závěrku oblastního ředitelství příslušný generální ředitel.
(375) Je-li oblastní ředitel podřízen dvěma nebo více generálním ředitelům, určí příslušný ministr, který generální ředitel a za jakých podmínek vykonává v poměru k oblastnímu ředitelství působnost generálního ředitele.
Další úkoly generálních (oblastních) ředitelství v hospodářské soustavě státu.
(376) Generální (oblastní) ředitelství jsou právě tak jako národní podniky orgány hospodářské soustavy státu. Prohlubující se organisace plánovací služby, rozšiřování plánování společensky pokročilejších forem ve výrobě a snaha dosáhnout zjednodušení ústřední státní správy decentralisací jejich funkcí vyžaduje, aby příslušný ministr mohl pověřit generální (oblastní) ředitele případně dalšími konkretními úkoly vůči podnikům družstevním a soukromým. Je tomu tak zvláště v oboru plánování výroby, jednotného řízení výroby určitého odvětví, v otázkách využití výrobních zařízení a přidělování surovin.
(377) Uložením všech těchto úkolů je ještě více zdůrazněn význam generálních ředitelů a generálních ředitelství, která tak jsou důležitým článkem pracovního aparátu příslušného ministra.