II. Vznik národních podniků, jejich právní povaha a poměry
Vznik národních podniků
(8) Národní podniky průmyslové zřizuje příslušný ministr a svěřuje jim do správy majetek, který je ve vlastnictví státu, ať ho stát nabyl znárodněním nebo jiným způsobem.
(9) Zřízení národního podniku je významným činem v hospodářské výstavbě státu; se svěřením majetku národnímu podniku souvisí kromě toho důležité právní důsledky. Proto ministr vydá o zřízení národního podniku listinu, v níž určí jeho název, den vzniku, sídlo, základní závod, nebude-li od určení základního závodu výjimečně upuštěno, a den, ke kterému národní podnik převezme majetek do něho začleněný.
Právní poměry
(10) Plné uplatnění hospodářské samostatnosti národního podniku předpokládá jeho právní samostatnost, neboť činnost národního podniku vede k mnohým jednáním, která pro něj zakládají práva a závazky. Proto jsou národní podniky samostatné právnické osoby a významné údaje o nich se zapisují do podnikového rejstříku.
(11) Součástí názvu každého národního podniku je označení "národní podnik". Tohoto označení smějí užívat jen národní podniky.
(12) Protože národnímu podniku určuje činnost jeho schválený podnikový plán, není nutné, aby si národní podnik ke své činnosti opatřoval oprávnění, jichž by jinak bylo třeba podle předpisů živnostenského nebo jiného práva. Národní podniky jsou však podrobeny ustanovením o schvalování provozoven, jakož i jiným předpisům o ochraně života a zdraví pracujících a veřejné bezpečnosti.
(13) Vlastníkem majetku národního podniku je stát; národnímu podniku je tento majetek svěřen do správy. Ve věcech tohoto majetku národní podnik vystupuje a jedná vlastním jménem.
(14) Národní podnik nesmí zcizit majetek, který je mu určen k trvalému užívání, ani jeho části. Třetí osoby nemohou k takovému majetku nabýt zástavních nebo jiných věcných práv, ať knihovních nebo neknihovních. Výjimky ze zákazu zcizení mohou povolit nadřízené orgány.
(15) V souladu s předchozími zásadami lze pro závazky národního podniku dosáhnout uspokojení pouze z majetku jemu svěřeného do správy, který není určen k tomu, aby ho podnik trvale užíval.
(16) Z majetku národním podnikem spravovaného nelze žádat ani dosáhnout uspokojení pohledávek za státem.
Nadřízené orgány
(17) Protože stát používá národních podniků jako organisačních celků, jimiž provozuje socialistickou průmyslovou výrobu, ponechává si jejich vrchní vedení a dozor nad nimi. Obstarává je příslušný ministr zásadně prostřednictvím generálních ředitelů, a to tak, že každý národní podnik je podřízen určitému generálnímu (oblastnímu) řediteli a jeho prostřednictvím příslušnému ministru. Podrobnosti jsou uvedeny v kapitole o vrchním vedení národních podniků a dozoru nad nimi.