CODEXIS® Přihlaste se ke svému účtu
CODEXIS® ... 104/2010 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 2. března 2010 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení části třicáté zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, týkajících se platů soudců okresních, krajských a vrchních soudů, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu III. - Replika navrhovatele a doplnění argumentace návrhu

III. - Replika navrhovatele a doplnění argumentace návrhu

104/2010 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 2. března 2010 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení části třicáté zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, týkajících se platů soudců okresních, krajských a vrchních soudů, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu

III.

Replika navrhovatele a doplnění argumentace návrhu

8. V replice ze dne 21. října 2008 k vyjádření účastníků řízení navrhovatel nesouhlasil s názorem nastíněným Senátem Parlamentu České republiky, dle něhož ve věci již bylo rozhodnuto, a že pro tuto překážku by Ústavní soud měl návrh odmítnout. Po stručné chronologii řízení o návrhu na zrušení zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů k návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny a skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, původně vedeného pod sp. zn. Pl. ÚS 24/07, ze kterého byla rozhodnutím pléna Ústavního soudu vyloučena k samostatnému projednání část návrhů vedená pod sp. zn. Pl. ÚS 2/08, navrhovatel upozornil, že svým návrhem využil práva vstoupit do tohoto řízení jako vedlejší účastník (§ 35 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). Poté, co s ním v řízení sp. zn. Pl. ÚS 2/08 nebylo jednáno, navrhovatel dospěl k závěru, že jeho návrh bude projednán samostatně, čemuž nasvědčuje i odůvodnění nálezu Ústavního soudu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 2/08, odst. 67, ve kterém Ústavní soud poukázal na zásadu vázanosti petitem návrhu na zrušení právního předpisu a dovodil, že některé ze zákonů upravující nároky různých kategorií zaměstnanců vyjmenovaných v částech 2735 zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů nebyly návrhem napadeny, a proto je Ústavní soud nemohl zrušit. Navrhovatel má tedy za to, že procesní postup Ústavního soudu nasvědčuje tomu, že předmětná ustanovení dosud Ústavní soud nepřezkoumával, a že překážka věci rozsouzené tudíž není v projednávané věci dána.

9. Svoji dosavadní argumentaci v návrhu navrhovatel doplnil konstatováním, že přes proklamace zákonodárce o platových restrikcích ve všech oblastech státní správy došlo v roce 2008 k navýšení finančních prostředků učitelům a tento trend má pokračovat i v roce 2009. V roce 2009 má navíc dojít k navýšení platů státních zaměstnanců plošně 1,5 %. Tato opatření navrhovatel považuje za nedodržení zásady proporcionality, čímž zároveň nikterak nezpochybňuje nároky jiných skupin osob vyplácených ze státního rozpočtu. V podání ze dne 5. 1. 2009 navrhovatel poukázal na schválený zákon č. 475/2008 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2009, z něhož (resp. pozměňovacích návrhů k němu podaných) vyplývá, že v roce 2009 dojde k navýšení platů prakticky všech skupin státních zaměstnanců, s výjimkou pedagogických pracovníků regionálního školství a ústavních činitelů včetně soudců, u kterých je platová základna pro léta 2008 až 2010 zmrazena.

10. K replice navrhovatele a k doplnění jeho návrhu se Poslanecká sněmovna a Senát Parlamentu České republiky nevyjádřily.

11. V podání ze dne 5. 1. 2009 navrhovatel upozornil na zákon č. 475/2008 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2009, ze kterého (stejně jako z obsahu přílohy č. 2 k usnesení Poslanecké sněmovny č. 965 ze 45. schůze ze dne 10. 12. 2008) vyplývá, že v rámci pozměňovacích návrhů k tomuto zákonu došlo k navýšení platů prakticky všech skupin státních zaměstnanců, a to celkově o 2,7 mld. Kč. Výjimkou byli pedagogičtí pracovníci regionálního školství, u kterých však došlo k opakovanému zvýšení platů v průběhu roku 2008 i pro rok 2009, a ústavních činitelů včetně soudců, u kterých je platová základna pro léta 2008 - 2010 zmrazená. Navrhovatel opakovaně zdůraznil nedodržení zásady proporcionality a popření proklamací zákonodárce o platových restrikcích ve všech oblastech státní správy. Zopakoval, že nezpochybňuje nároky jiných skupin osob, jejichž plat je vyplácen ze státního rozpočtu, ale jde mu o to, aby poukázal na opakované nedodržování zásady proporcionality platových restrikcí.