§ 3
(1) Rozhodnutí o určení palivové nebo energetické základny či příslibu (dále jen "rozhodnutí") vydává na žádost odběratele nebo investora pro celou Československou socialistickou republiku federální ministerstvo paliv a energetiky (dále jen "gestor"); 3) o určených palivových nebo energetických základnách v příslušných druzích paliv a energie a o jejich změnách vede evidenci. Ve stanovených lhůtách, nejméně však pololetně, předkládá gestor Státní plánovací komisi, České plánovací komisi a Slovenské plánovací komisi informaci o stavu určených palivových a energetických základen.
(2) Žádost o určení palivové nebo energetické základny nebo příslibu obsahuje zejména údaje o spotřebiči, druhu a množství požadovaného paliva nebo energie a další nezbytné informace (§ 8). Potřeba paliva nebo energie musí být zdůvodněna především na základě norem spotřeby, a to jak v oblasti přeměn, tak i konečného užití. Současně musí zohledňovat možnosti využití druhotných, obnovitelných a dalších zdrojů energie.
(3) K žádosti odběratele nebo investora musí být připojeno stanovisko
a) nadřízeného ústředního orgánu odběratele nebo investora zejména z hlediska dodržení zásad palivoenergetické politiky; ústřední orgány - držitelé fondu 4) současně potvrzují, že požadované určení palivové nebo energetické základny nebo příslibu budou zajišťovat v rámci limitů dodávek paliv či energie;
b) Českých energetických závodů či Slovenských energetických podniků, jedná-li se o spotřebič, který má charakter zdroje tepelné energie, zda jeho výstavba či rekonstrukce je v souladu s plánem rozvoje (energetickým generelem) dané oblasti;
c) dodavatele, zejména z hlediska technickoekonomických možností realizace dodávek paliv či energie, možnosti realizace v požadovaném druhu, jakosti, zrnění, tlaku a zahájení odběru atp.;
d) bilančního gestora za příslušné palivo či energii u žadatelů - organizací, jejichž nadřízený ústřední orgán není držitelem fondu, 4) z hlediska, zda požadovaná palivová nebo energetická základna nebo příslib je zajišťován v rámci limitů dodávek paliv či energie;
e) Státní energetické inspekce ČSR či Státní energetické inspekce SSR, jako součást její preventivní kontrolní činnosti, jestliže roční spotřeba dosáhne výše stanovené ustanovením § 5 odst. 1, zejména z hlediska dodržování zásad palivoenergetické politiky a podmínek energetického zásobování oblasti;
f) příslušného krajského národního výboru, Národního výboru hlavního města Prahy a Národního výboru hlavního města SSR Bratislavy, zda navrhované řešení je v souladu se zájmy palivoenergetické politiky a plánovaným rozvojem v dané oblasti.
(4) V případech, kdy roční spotřeba nedosáhne výše stanovené ustanovením § 5 odst. 1, předkládá Státní energetická inspekce ČSR či Státní energetická inspekce SSR své stanovisko jen na základě vyžádání gestora, České plánovací komise nebo Slovenské plánovací komise.
(5) Gestor rozhodne o žádosti odběratele nebo investora nejpozději do 60 dnů po jejím obdržení. Nemůže-li tak učinit, je povinen v této lhůtě prostřednictvím ústředního orgánu odběratele nebo investora jej o tom uvědomit s uvedením důvodu a lhůty, ve které rozhodne.
------------------------------------------------------------------
3) Tato gesce se opírá o § 56 písm. d) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev. Touto gescí není dotčena funkce bilančních gestorů ve smyslu § 20 vyhlášky Státní plánovací komise a Státní arbitráže ČSSR č. 48/1980 Sb., o hmotném bilancování a projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu.
4) Ve smyslu vyhlášky č. 48/1980 Sb.