§ 3
(1) Průměrná denní pracovní odměna se stanoví tak, že se úhrn započitatelných příjmů za rozhodné období, popřípadě jeho část (§ 2), po zaokrouhlení na celé koruny nahoru dělí počtem pracovních dnů připadajících na toto období; přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské nebo podpora při ošetřování člena rodiny anebo družstevnici vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství, popřípadě po které měla další mateřskou dovolenou, pracovní dny, za které družstevníku byla poskytována peněžitá pomoc (§ 27a zákona) anebo příspěvek podle zákona o mateřském příspěvku, dále pracovní dny a svátky, za které družstevníku náležela náhrada pracovní odměny, pracovní dny zameškané pro omluvenou překážku v práci, a v případech kdy pracovní neschopnost vznikla po zániku zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte (v ochranné lhůtě.), také dny po zániku tohoto zabezpečení. Do počtu dnů, kterými se dělí úhrn započitatelných příjmů, se však zahrnují dny, za které měl družstevník místo příplatku za práci přesčas náhradní volno za práci konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu.
(2) Jestliže družstevník dočasně pracoval pro jinou organizaci, 2) odečtou se od počtu pracovních dnů, kterým se dělí úhrn započitatelných příjmů za rozhodné období, též pracovní dny, po které družstevník v jiné organizaci pracoval.
(3) Pro výpočet průměrné denní pracovní odměny se považují za pracovní dny všechny dny, které jsou pracovními podle obecně platných předpisů; pracovním dnům se kladou naroveň dny pracovního klidu a svátky, za něž se poskytuje pracovníkům náhrada mzdy.
(4) Jestliže členu družstva byla v rozhodném období zúčtována k výplatě započitatelná roční prémie nebo roční odměna, která náleží za kalendářní rok bezprostředně předcházející roku, v němž byla zúčtována, zjistí se její průměr odděleně od ostatních započitatelných příjmů tak, že započitatelná roční prémie nebo roční odměna se dělí počtem pracovních dnů (odstavec 1) v kalendářním roce, za který náleží. Tento průměr se připočte k průměru zjištěnému podle předchozích odstavců ze započitatelných příjmů snížených o tuto roční prémii nebo roční odměnu. Jestliže v rozhodném období byly zúčtovány dvě takové roční prémie nebo roční odměny, postupuje se obdobně tak, že úhrn obou ročních prémií nebo ročních odměn se dělí počtem pracovních dnů (odstavec 1) v kalendářních letech, za které náležejí.
(5) Při změně pracovního úvazku se započitatelné příjmy zjišťují obdobně jako při trvalé změně základní pracovní odměny s tím rozdílem, že výše ostatních započitatelných příjmů zúčtovaných před změnou pracovního úvazku, se upraví v poměru nového a dřívějšího pracovního úvazku.
(6) Částka 150 Kčs stanovená jako nejvyšší průměrná denní pracovní odměna pro určení výše nemocenského (§ 9 odst. 1 a § 14 zákona) a peněžité pomoci v mateřství (§ 22 odst. 1 zákona) a peněžité pomoci (§ 27 zákona) nebo jako nejvyšší příjem za pracovní den pro určení vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství (§ 19a odst. 3 zákona) platí při pětidenním pracovním týdnu. Tato částka se úměrně upraví, je-li pracovní doba rozvržena na jiný počet pracovních dnů v týdnu. Obdobně se postupuje při úpravě peněžitých dávek při souběhu nároků na dávky ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte (§ 29 odst. 2 zákona).
(7) U družstevnice, která byla převedena na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřstvím a u které vznikla pracovní neschopnost v době tohoto převedení, se nemocenské stanoví z úhrnu započitatelných příjmů zúčtovaných ke dni převedení, pokud je to pro ni příznivější; došlo-li u takové družstevnice po převedení ke změně pracovního úvazku, upraví se započitatelný příjem v poměru nového a dřívějšího pracovního úvazku.
(8) Splňuje-li družstevník, který vedle pracovní činnosti v družstvu je zaměstnán také v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, v uhelných lomech a na skrývkách, 3) také podmínky pro nárok na nemocenské z nemocenského pojištění podle předpisů platných pro pracovníky, nesmí být úhrn nemocenského za pracovní den vyšší, než kdyby byl vyměřen z částky 180 Kčs. Přesahuje-li úhrn průměrné denní pracovní odměny a čisté denní mzdy z uvedeného zaměstnání v hornictví částku 180 Kčs denně, odečítá se částka přesahující 180 Kčs od průměrné denní pracovní odměny pří výpočtu nemocenského ze zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a zabezpečení matky a dítěte. To platí též, jde-li o ostatní peněžité dávky uvedené v § 29 zákona.
------------------------------------------------------------------
2) § 53 zákona č. 90/1968 Sb., o zemědělském družstevnictví.
3) Část I a II přílohy k nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 74/1982 Sb., o některých úpravách v nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení pracujících v hornictví.