§ 2
(1) Průměrná denní pracovní odměna se vypočte z úhrnu započitatelných příjmů uvedených v § 1a (dále jen "započitatelné příjmy") a zúčtovaných v družstvu v rozhodném období. Rozhodným obdobím je, pokud se dále nestanoví jinak, kalendářní rok bezprostředně předcházející před vznikem nároku na dávku ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte.
(2) Jestliže člen družstva vstoupil do družstva teprve v průběhu kalendářního roku předcházejícího před vznikem nároku na dávku, je rozhodným obdobím doba od vstupu do družstva do konce tohoto kalendářního roku.
(3) Jestliže člen družstva neodpracoval v rozhodném období podle předchozích odstavců alespoň
a) 70 dnů, má-li týdenní pracovní dobu rozvrženou na 5 pracovních dnů anebo nerovnoměrně, nebo má-li pracovní dobu rozvrženou na méně než 5 pracovních dnů v týdnu,
b) 80 dnů, má-li týdenní pracovní dobu rozvrženou na více než 5 pracovních dnů,
prodlužuje se rozhodné období do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího před vznikem nároku na dávku. Za odpracovaný den se považuje den, v němž družstevník pracoval v rozsahu stanoveném v § 22 odst. 1, vybíral si náhradní volno za práci přesčas nebo měl neomluvenou nepřítomnost v práci.
(4) Jestliže člen družstva vstoupil do družstva v běžném kalendářním roce, je rozhodným obdobím doba od vstupu do družstva do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího před vznikem nároku na dávku.
(5) Skončil-li člen družstva pracovní činnost a znovu nastoupil do práce v nejbližší navazující pracovní den, posuzuje se rozhodné období, jako by předchozí pracovní činnost stále trvala.
(6) Stejně jako při vstupu do družstva se posuzuje rozhodné období, došlo-li u člena družstva
a) k nástupu do práce po skončení soustavné přípravy na budoucí povolání,
b) k opětnému nástupu do práce po skončení výkonu veřejné funkce trvající aspoň jeden rok, základní (náhradní) vojenské služby, další mateřské dovolené, poskytování peněžité pomoci nebo příspěvku podle zákona o mateřském příspěvku muži a výkonu trestu odnětí svobody,
c) ke změně způsobu odměňování spočívající v tom, že člen družstva odměňovaný dosud hodinovou základní pracovní odměnou je odměňován měsíční základní pracovní odměnou nebo naopak,
d) ke změně způsobu odměňování při přechodu na smíšenou nebo na podílovou základní pracovní odměnu z jiné formy základní pracovní odměny a naopak,
e) k převedení na jinou práci v souvislosti s uložením trestu nápravného opatření, 4) trestu zákazu činnosti 5) nebo při návratu z ní po skončení takového trestu,
f) ke vzniku zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte.
(7) Při trvalé změně základní pracovní odměny 6) se zjišťují započitatelné příjmy
a) člena družstva s měsíční základní pracovní odměnou z nové měsíční základní pracovní odměny a odděleně z ostatních započitatelných příjmů,
b) člena družstva s hodinou základní pracovní odměnou z nových běžně měsíčně zúčtovaných započitatelných příjmů a odděleně z ostatních započitatelných příjmů.
Pro zjištění nových běžně měsíčně zúčtovaných započitatelných příjmů člena družstva s hodinovou základní pracovní odměnou začíná rozhodné období od trvalé změny základní pracovní odměny a končí stejně jako rozhodné období podle předchozích odstavců. Pro zjištění ostatních započitatelných příjmů uvedených pod písm. a) a b) je rozhodným obdobím doba stanovená v předchozích odstavcích bez ohledu na trvalou změnu základní pracovní odměny.
(8) Byl-li člence družstva po část rozhodného období poskytován vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, určí se průměrná denní pracovní odměna jen za zbytek rozhodného období.
(9) Neodpracoval-li člen družstva v rozhodném období počet dnů uvedený v odstavci 3 nebo vznikla-li jeho pracovní neschopnost již v kalendářním měsíci, v němž vstoupil do družstva nebo v němž nastal případ uvedený v odstavci 6, stanoví se nemocenské z pravděpodobných započitatelných příjmů.
(10) Pravděpodobné započitatelné příjmy se zjišťují, jestliže pracovní neschopnost vznikla již v kalendářním měsíci, v němž člen družstva vstoupil do družstva nebo v němž nastal případ uvedený v § 2 odst. 6, ke dni vzniku pracovní neschopnosti. Jestliže pracovní neschopnost poprvé vznikla až v dalším zúčtovacím období, zjišťují se pravděpodobné započitatelné příjmy za dobu do konce zúčtovacího období předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti.
(11) Pravděpodobné započitatelné příjmy se zjišťují ze započitatelných příjmů, kterých člen družstva dosáhl v období uvedeném v předchozím odstavci, popřípadě upravených podle započitatelných příjmů členů družstva vykonávajících v družstvu stejnou nebo obdobnou práci. Pravděpodobné započitatelné příjmy se úměrně krátí pro neomluvenou nepřítomnost v práci, a to v poměru počtu dnů neomluvené nepřítomnosti v práci v období, z něhož se zjišťují, k počtu pracovních dnů (§ 3 odst. 1) v tomto období.
(12) Jakmile se zjistí pravděpodobný započitatelný příjem způsobem uvedeným v předchozích odstavcích, používá se ho až do doby, dokud člen družstva neodpracuje v rozhodném období počet dnů uvedený v § 2 odst. 3, pokud nedojde k trvalé změně základní pracovní odměny, k případům posuzovaným jako vstup do družstva nebo ke změně pracovního úvazku. V případech, kdy v důsledku délky období, za které se v družstvu poskytují některé ostatní složky příjmu, je započitatelný příjem zjištěný po odpracování počtu dnů uvedeného v § 2 odst. 3 nižší než pravděpodobný započitatelný příjem zjištěný dříve podle předchozích odstavců, použije se pravděpodobný započitatelný příjem až do konce kalendářního roku; tím není dotčeno ustanovení § 2 odst. 6 a 7.
------------------------------------------------------------------
4) § 43 až 45 trestního zákona.
6) § 116 zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.