§ 139.
Počátek a zastavení služebního platu.
(1) Při prvém neb opětném ustanovení přísluší služební plat, pokud se z tohoto zákona jinak nepodává nebo v dekretu není jinak ustanoveno, od prvního dne měsíce následujícího po začátku služební doby a, byla-li služba nastoupena prvního dne v měsíci, tímto dnem.
(2) Při změně služebního platu obdrží zaměstnanec, pokud se z tohoto zákona jinak nepodává nebo v dekretu není jinak ustanoveno, nový plat prvním dnem měsíce, který bezprostředně následuje po okolnosti změnu služebního platu přivodivší. Při zvýšení služebního platu přísluší nový plat, nastala-li okolnost zakládající nárok na zvýšení platu prvního dne v měsíci, již tímto dnem. Při změně služebního působiště, s níž jest spojena změna činovného, náleží nové činovné prvním dnem měsíce, který následuje po sproštění zaměstnance služby v jeho dosavadním působišti.
(3) Při přeložení na dovolenou s čekatelným nebo do výslužby se zastaví služební plat posledním dnem měsíce, v němž zaměstnanec, byv o přeložení dekretem vyrozuměn, byl činné služby sproštěn.
(4) Při úmrtí se zastaví plat posledním dnem měsíce úmrtí, při jiném rozvázání služebního poměru posledním dnem měsíce, ve kterém zaměstnanec z tohoto poměru skutečně vystoupil nebo byl dekretem služby sproštěn.