VII.
Závěr
54. Ústavní soud neshledal, že by napadená věta druhá § 2958 občanského zákoníku byla rozporná s ústavním pořádkem, zejména s principy právního státu v jeho formální dimenzi (principy předvídatelnosti práva a právní jistoty). Zásady slušnosti představují elementární požadavek pro jakékoli posuzování náhrady újmy na zdraví. Jde o obecně formulovaný a významově široký (neurčitý) právní pojem. Jeho smyslem je poskytnout soudům prostor pro rozumné a spravedlivé posouzení věci v kontextu jejích individuálních okolností, za které pak nesou odpovědnost.
55. Podobně jako dříve v nálezu sp. zn. I. ÚS 1010/22 (jeho bodě 56) Ústavní soud připomíná, že obecné soudy při práci s Metodikou - jako výkladovou pomůckou - musí do svých úvah promítnout její nezávazný charakter, jakož i její obsahové limity. Rozhodnutí musí vždy vést ke spravedlivému určení výše náhrady újmy na zdraví v souladu s principem plné náhrady a zásadami slušnosti. Je tedy zjevné, že řešením problémů, které se při aplikaci § 2958 občanského zákoníku mohou objevit, není zrušení jeho věty druhé, nýbrž vhodná, důsledně ústavně konformní intepretace a aplikace tohoto ustanovení.
56. Z uvedených důvodů Ústavní soud návrh podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu jako nedůvodný zamítl.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Baxa v. r.
******************************************************************