Příloha č. 2
Hlediska pro určování základního, zvýšeného a kalamitního stavu kalamitních hmyzích škůdců a metody kontroly a ochrany proti těmto škůdcům
+-------------------------------------------------------------------------------+
| Lýkožrout smrkový (Ips typographus), lýkožrout severský (Ips duplicatus) |
| a lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus) (dále jen "lýkožrouti") |
| |
| Základní stav |
| je takový početní stav lýkožroutů, kdy objem kůrovcového dříví |
| z předchozího roku v průměru nedosáhl 1 m3 na 5 ha smrkových porostů, |
| a nedošlo k vytvoření ohnisek výskytu lýkožrouta. |
| |
| Zvýšený stav |
| je takový početní stav lýkožroutů, kdy objem kůrovcového dříví |
| z předchozího roku v průměru dosáhl nebo překročil 1 m3 na 5 ha |
| a nedosáhl 5 m3 na 5 ha smrkových porostů, a došlo k vytvoření ohnisek |
| výskytu lýkožrouta. Tento stav upozorňuje na možnost kalamitního přemnožení |
| lýkožrouta. |
| |
| Kalamitní stav |
| je takový početní stav lýkožroutů, kdy objem kůrovcového dříví |
| z předchozího roku v průměru dosáhl nebo překročil 5 m3 na 5 ha smrkových |
| porostů, a který způsobuje rozsáhlá poškození lesních porostů na stěnách |
| nebo vznik ohnisek uvnitř lesních porostů až plošné napadení lesních porostů. |
| |
| Kůrovcovým dřívím jsou stromy, vyrobené dříví, odpad a zbytky dřeva po |
| těžbě, které jsou napadeny lýkožrouty a umožňují jim dokončit vývoj až do |
| stadia brouka. |
| |
| Smrkovým porostem se pro účely této vyhlášky rozumí lesní porost se |
| zastoupením smrku nad 20 % staršího 50 let. Plocha smrkového porostu se |
| stanoví součtem ploch porostních skupin s výše uvedeným minimálním |
| zastoupením smrku v rámci lesního hospodářského celku jednoho vlastníka. |
| |
| Základní metody kontroly a ochrany |
| Kontrola se provádí jednak vizuálně při pochůzkách, jednak pomocí |
| odchytových zařízení (feromonových lapačů, lapáků nebo otrávených lapáků - |
| ČSN 48 1000). Předmětem kontroly je zjištění výskytu škůdce a jeho vývojové |
| fáze za účelem stanovení termínů pro ochranu. |
| |
| Základem ochrany je aktivní vyhledávání stromů aktuálně lýkožroutem |
| napadených, ale lýkožroutem ještě neopuštěných, tzv. kůrovcových stromů, |
| a jejich včasná a účinná asanace. Výskyt kůrovcových stromů je v lesních |
| porostech zjišťován celoročně. Za kůrovcové stromy se nepovažují suché |
| stromy lýkožroutem zcela opuštěné, tzv. kůrovcové souše. |
| |
| Ochrana spočívá rovněž v nasazení odchytových zařízení (feromonových |
| lapačů, lapáků nebo otrávených lapáků - ČSN 48 1000). Počty aplikovaných |
| odchytových zařízení vychází z kalamitního základu, což je objem včas |
| zpracovaného kůrovcového dříví (v m3) za období od 1. srpna do 31. března |
| následujícího roku. |
| |
| Stromy jako lapáky se kácejí v tzv. sériích (lapáky I. série pro jarní |
| rojení včetně sesterského rojení, a II. série pro letní rojení), dle postupu |
| jejich napadení; k již umístěným lapačům se v závislosti na výši odchytů |
| lýkožroutů přidávají další. |
| |
| Včasnou a účinnou asanací je úkon, kterým se zamezí, aby lýkožrout |
| v kůrovcovém dříví dokončil vývoj nebo toto dříví opustil a napadl další |
| stromy. Včasná a účinná asanace může být provedena mechanicky, například |
| odkorňovacím adaptérem na motorovou pilu, nebo chemicky s využitím |
| insekticidů. Za včasnou a účinnou asanaci se nepovažuje pouhý odvoz |
| kůrovcového dříví. |
| |
| Lýkožrout smrkový (Ips typographus) |
| |
| V základním stavu se kontrola tohoto lýkožrouta provádí prostřednictvím |
| odchytových zařízení, které se umisťují v jarním a letním období, a to |
| minimálně 1 kus na každých 20 ha smrkových porostů. Současně se celoročně |
| sleduje výskyt kůrovcových stromů a zabezpečuje se jejich včasná a účinná |
| asanace. |
| |
| Při zvýšeném stavu se ochrana proti tomuto lýkožroutu ve smrkových |
| porostech provádí pomocí odchytových zařízení. Počet odchytových zařízení |
| k ochraně pro zachycení jarního (prvního) rojení lýkožrouta se stanoví |
| podle kalamitního základu a rovná se početně ekvivalentu 1/10 objemu včas |
| zpracovaného kůrovcového dříví. K takto určenému počtu se přidá jedno |
| odchytové zařízení na každý započatý 1 m3 kůrovcového dříví, které je |
| lýkožroutem nově částečně nebo zcela opuštěno. |
| Současně se provádí aktivní vyhledávání kůrovcových stromů a zabezpečuje |
| jejich včasná a účinná asanace. |
| |
| Při kalamitním stavu je primárním cílem zajistit aktivní vyhledávání |
| kůrovcových stromů, jejich včasnou a účinnou asanaci v porostu nebo jejich |
| navazující odvoz ke zpracování, přičemž včasná a účinná asanace proběhne |
| u zpracovatele, případně na náhradních skládkách mimo les. Těžbu kůrovcových |
| souší lze odložit. |
| Při kalamitním stavu se k ochraně využívá odchytových zařízení minimálně |
| v množství, které odpovídá množství odchytových zařízení pro horní hranici |
| zvýšeného stavu. Podle místních podmínek a s ohledem na zajištění primárního |
| cíle lze počty odchytových zařízení snížit až na úroveň minimálně požadovanou |
| v základním stavu pro zajištění kontroly - využití tohoto postupu lze |
| uplatnit v případě, kdy objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru |
| překročil 50 m3 na 5 ha smrkových porostů. |
| |
| Počet odchytových zařízení pro ochranu se při zvýšeném nebo kalamitním |
| stavu stanoví pro každé ohnisko žíru zvlášť; v případě ojedinělého výskytu |
| pouze jednotlivých kůrovcových stromů je možné jako ohnisko žíru brát všechny |
| kůrovcové stromy na ploše 1 ha. |
| |
| Lýkožrout severský (Ips duplicatus) |
| |
| Kontrola výskytu se provádí jednak vizuálně při pochůzkách, jednak pomocí |
| feromonových lapačů. |
| Základem ochrany je aktivní vyhledávání napadených stromů a jejich včasná |
| a účinná asanace. |
| |
| Lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus) |
| |
| Pro tohoto škůdce platí stejné metody určování početního stavu, kontroly |
| a ochrany jako pro lýkožrouta smrkového s tím rozdílem, že pro lapáky se |
| používají slabší stromy nebo vršky silnějších stromů, které tomuto druhu |
| lýkožrouta lépe vyhovují. Možné je využít i lapáky připravené na lýkožrouta |
| smrkového. Je nutné zejména včasné vyhledávání a včasná a účinná asanace |
| kůrovcového dříví. Při včasné a účinné asanaci se místo odkorňování používá |
| pálení při dodržení příslušných předpisů o požární ochraně. Prevencí |
| přemnožení je udržování čistoty lesa odstraňováním zbytky dřeva po těžbě |
| (štěpkováním, popř. pálením). |
| |
| |
| Bekyně mniška (Lymantria monacha), obaleč modřínový (Zeiraphera griseana), |
| ploskohřbetky rodu Cephalcia |
| |
| Základní stav |
| je takový početní stav škůdce, který působí neznatelné žíry, které ani na |
| jednotlivých stromech nepřekročí defoliaci 5 %. |
| |
| Zvýšený stav |
| je takový početní stav škůdce, kdy je patrné poškození lesních porostů, |
| avšak ani na nejvíce poškozených stromech nepřekračuje defoliace 30 %. |
| |
| Kalamitní stav |
| je takový početní stav škůdce, který způsobuje silné poškození lesních |
| porostů, a na jednotlivých stromech vznikají žíry, při nichž defoliace |
| překročila 30 %. |
| |
| Základní metody zjišťování výskytu a ochrany |
| |
| Bekyně mniška (Lymantria monacha) |
| |
| V základním stavu se zjišťuje výskyt bekyně mnišky dvojím způsobem, a to |
| buď sledováním opadu trusu housenek na povrchu hrabanky pod korunami stromů |
| (na každých 20 ha ohrožených lesních porostů se zkontroluje hrabanka pod |
| jedním stromem - tzv. trusinková metoda), nebo sledováním výskytu motýlů při |
| namátkovém procházení kontrolovaným lesním porostem (tzv. pochůzková metoda). |
| |
| Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se tyto metody zjišťování doplňují |
| přesným sledováním líhnoucích se housenek pod lepovými pásky na vybraných |
| skupinách označených stromů (tzv. lepování), přesnou kontrolou množství |
| opadlého trusu na položených rámech (tzv. trusníková metoda) a kontrolou |
| počtu sedících samiček na bázích kmenů označených stromů (tzv. Wellensteinova |
| metoda). |
| |
| Ochrana spočívá v letecké aplikaci insekticidů, kterými se hubí nejmladší |
| vývojová stadia larev (housenek) bekyně mnišky. |
| |
| Obaleč modřínový (Zeiraphera griseana) |
| |
| V základním stavu se zjišťuje výskyt smrkové formy obaleče modřínového |
| sledováním příznaků žíru larev na letorostech smrků (tzv. pochůzková metoda) |
| nebo pomocí odchytu motýlů samčího pohlaví do odchytových zařízení |
| (tzv. feromonová metoda). Kontrola se provádí jedna na každých 100 ha |
| ohrožených lesních porostů. |
| |
| Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se tyto metody zjišťování doplňují |
| přesným sledováním počtu vykladených vajíček na větvích vzorníkových stromů |
| (kácí se 1 vzorníkový strom na 100 ha napadené plochy). |
| |
| Ochrana spočívá v letecké aplikaci insekticidů, kterými se hubí nejmladší |
| vývojová stadia larev (housenek) obaleče modřínového. |
| |
| Ploskohřbetky na smrku (Cephalcia abietis, C. arvensis, C. alpina) |
| |
| V základním stavu se zjišťuje výskyt ploskohřbetky každoroční podzimní |
| orientační kontrolou počtu zimujících larev v půdě pomocí tzv. půdních sond. |
| V lesních porostech s opakovaným výskytem se provádí jedna sonda na 20 ha |
| lesa. V ostatních lesních porostech se ploskohřbetky kontrolují sledováním |
| příznaků žíru housenic v korunách stromů nebo na lesní hrabance. |
| |
| Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se tyto metody zjišťování doplňují |
| přesným podzimním a jarním sledováním počtu zimujících larev pomocí půdních |
| sond v minimálním počtu 20 sond o rozměru 50 x 50 cm na 50 ha lesního porostu |
| a následnou kontrolou intenzity rojení dospělců, která se zjišťuje pochůzkou |
| ohroženými lesními porosty. Dále se provádí zjišťování výskytu počtu |
| a zdravotního stavu vykladených vajíček na větvích pokácených vzorníků |
| (2 vzorníky na každých 100 ha napadené plochy). |
| |
| Ochrana spočívá v letecké aplikaci insekticidů, kterými se hubí nejmladší |
| vývojová stadia larev (housenic) ploskohřbetek. |
+-------------------------------------------------------------------------------+
+-------------------------------------------------------------------------------+
| Klikoroh borový (Hylobius abietis) |
| |
| Základní stav |
| je takový početní stav škůdce, který nepůsobí škody. Jednotlivé slabě |
| poškozené sazenice se vyskytují jen v jednoletých a dvouletých kulturách |
| v počtu do 30 % z celkového počtu. |
| |
| Zvýšený stav |
| je takový početní stav škůdce, kdy slabě poškozené sazenice se vyskytují |
| v množství nad 30 % a objevují se silně poškozené sazenice, jejichž výskyt |
| nepřekračuje 20 %. |
| |
| Kalamitní stav |
| je takový početní stav škůdce, který způsobuje silné poškození sazenic |
| z více než 20 %. |
| |
| Základní metody zjišťování výskytu a ochrany |
| |
| Výskyt škůdce se zjišťuje ve všech nově založených jehličnatých kulturách, |
| a to po dobu nejméně dvou let od jejich založení. Pro posouzení stupně |
| (stavu) výskytu klikoroha se používá především kontrola sazenic pochůzkou, |
| přičemž na 1 ha plochy je nutno prohlédnout alespoň 50 sazenic, nejlépe |
| v několika skupinách. Slabé poškození je charakterizováno porušením maximálně |
| jedné čtvrtiny obvodu kmínku, silné pak rozsahem převyšujícím tuto hodnotu. |
| |
| Ochrana spočívá v preventivním ošetřování sazenic insekticidy před |
| výsadbou. Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se doporučuje provést postřik |
| jednotlivých sazenic insekticidy. |
+-------------------------------------------------------------------------------+
------------------------------------------------------------------