Článek 3
(1) Plavidla, osoby a zboží jednoho státu nacházející se na výsostném území druhého státu podléhají jeho právním předpisům, zvláště dopravním a bezpečnostním, jakož i předpisům o veřejném pořádku, hraničním, celním, devizovým, zdravotním, veterinárním a fytokaranténním.
(2) Lodní doklady, lodní osvědčení a průkazy způsobilosti osob vystavené příslušnými orgány jednoho státu, jakož i předpisy o počtu a složení posádek plavidel, budou uznávány příslušnými orgány druhého státu.
(3) Příslušné orgány obou států se informují včas o vydání nových a o zrušení nebo změně stávajících právních předpisů, souvisejících s vnitrozemskou vodní dopravou.
(4) Příslušné orgány obou států se vzájemně informují o událostech a zjištěních na svém výsostném území, na nichž měla účast plavidla a k nim příslušející osoby druhé smluvní strany a které mají význam z hlediska udržení pořádku a bezpečnosti a vyžadují provedení výchovných nebo jiných opatření.