Institucionální jednotka
Institucionální jednotka se samostatně rozhoduje (má autonomní rozhodování) při provádění své základní funkce a vede úplnou sestavu účtů (nebo by byla schopná tuto sestavu účtů vést).
Samostatné rozhodování jednotky spočívá v tom, že:
- má právo vlastnit výrobky nebo jiná aktiva a směňovat je v transakcích s jinými institucionálními jednotkami;
- je schopná ekonomicky rozhodovat a zapojit se do ekonomických činností;
- vlastním jménem nabývá pasiva - uzavírá smlouvy, bere na sebe jiné závazky nebo další povinnosti;
- za své jednání je právně zodpovědná.
Úplná sestava účtů jednotky představuje účetní záznamy, které zachycují všechny její ekonomické a finanční transakce prováděné v průběhu účetního období, včetně rozvahy (aktiv a pasiv).
Za institucionální jednotku se také považují:
a) domácnosti; ačkoli nevedou úplnou sestavu účtů, mají vždy samostatné rozhodování, které se týká jejich základní funkce - spotřeby;
b) jednotky, které jsou zapojené do určité hospodářské činnosti ve skupině, každá z nich vede kompletní sestavu účtů, i když část svého samostatného rozhodování převedly na centrální subjekt (holdingovou společnost); ten je zodpovědný za celkové řízení a kontrolu skupiny. Tato holdingová korporace je také samostatnou institucionální jednotkou, jejíž hlavní funkcí je kontrolovat a řídit skupinu podřízených jednotek - dceřinných společností;
c) kvazispolečnosti (viz. dále);
d) zahraniční osoby (právnické i fyzické) 1), které působí jeden rok nebo déle na ekonomickém území země (např. zahraniční filiálky, pobočky bank a jiné subjekty pod zahraniční kontrolou);
e) části nerezidentských jednotek, které se účastní investiční výstavby v České republice, pouze však v případě, že výsledek jejich činnosti představuje tvorbu fixního kapitálu, a to i v případě, že na ekonomickém území země působí méně než jeden rok;
f) vlastníci půdy nebo budov umístěných na ekonomickém území České republiky, ale pouze pokud jde o transakce s půdou nebo budovami.
Institucionální jednotkou jsou např. státní podniky, příspěvkové organizace, obchodní společnosti, družstva, banky, pojišťovny,( tj. veřejné podniky soukromé podniky a podniky pod zahraniční kontrolou), neziskové instituce považované za nezávislé právnické subjekty, organizační složky státu (např. ministerstva nebo ústřední úřady), územní samosprávné celky (např. městské nebo obecní úřady), zahraniční filiálky nebo pobočky zahraničních bank a domácnosti.
Za institucionální jednotku se nepovažují:
a) subjekty, které nevedou úplnou sestavu účtů a jejichž účty jsou začleněny do soustavy účtů určité centrální institucionální jednotky;
b) subjekty, které vedou kompletní sestavu účtů, ale při provádění své základní funkce nemají žádné autonomní rozhodování (považují se za součást institucionální jednotky, která je kontroluje).
------------------------------------------------------------------
1) Zahraniční osobou se rozumí fyzická osoba s bydlištěm a právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, která má podnik nebo jeho organizační složku umístěnou na území ČR - viz obchodní zákoník § 3 a 21.