C. Institucionální sektory a subsektory
Sektor: Nefinanční podniky (S.11, resp. 11000)
Do sektoru S.11 se zahrnují společnosti a kvazispolečnosti (resp. podniky, kvazipodniky, instituce apod.), které jsou tržním výrobcem a jejichž základní činnost spočívá ve výrobě výrobků a v poskytování nefinančních služeb (tj. služeb mimo peněžnictví a pojišťovnictví). Jejich rozdělovací a finanční transakce jsou odděleny od transakcí jejich vlastníků.
Do sektoru S.11 se zahrnují:
a) státní podniky, komunální podniky, obchodní společnosti, družstva,
b) příspěvkové organizace a obecně či veřejně prospěšné společnosti (Česká televize, Český rozhlas), pokud jsou tržními výrobci,
c) orgány tržní regulace, jejichž jedinou nebo převažující činností je nákup, skladování a prodej zemědělských a jiných potravinářských výrobků v případě, že vynaložené náklady na tržní regulaci činí alespoň 50 % z prodeje výrobků,
d) sdružení podnikatelů (zájmová sdružení právnických a fyzických osob zapsaných v obchodním rejstříku), která jsou neziskovou institucí, ale jsou tržním výrobcem a poskytují služby nefinančním podnikům 4),
e) holdingové společnosti kontrolující skupinu nefinančních podniků (jestliže jejich převažující činnost, vyjádřená přidanou hodnotou, je produkce výrobků a nefinančních služeb),
f) soukromé podniky ve vlastnictví fyzických osob zapsaných do obchodního rejstříku - soukromé kvazipodniky (národní),
g) podniky zahraničních osob 5).
Sektor nefinančních podniků je rozdělen do tří subsektorů:
- nefinanční podniky veřejné (S.11001)
- nefinanční podniky soukromé národní (S.11002)
- nefinanční podniky soukromé pod zahraniční kontrolou (S.11003).
Subsektor: Nefinanční podniky veřejné (S.11001)
Subsektor S.11001 obsahuje všechny nefinanční společnosti a kvazispolečnosti, které jsou kontrolovány vládními institucemi.
Jsou to zejména podniky se 100 % nebo s převažující účastí vládních institucí (státní a komunální podniky, akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným - obchodní společnosti), příspěvkové organizace, obecně a veřejně prospěšné společnosti, které jsou tržním výrobcem.
Subsektor: Nefinanční podniky soukromé národní (S.11002)
Subsektor S.11002 obsahuje všechny nefinanční společnosti a kvazispolečnosti, které jsou v soukromém vlastnictví s převažující účastí národních jednotek, tj. nejsou kontrolovány vládními institucemi nebo nerezidentskými jednotkami. Jsou to obchodní společnosti, obecně prospěšné společnosti nebo neziskové instituce poskytující služby nefinančním podnikům (zejména asociace podnikatelů - právnických nefinančních osob).
Subsektor: Nefinanční podniky soukromé pod zahraniční kontrolou (S.11003)
Subsektor nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou obsahuje všechny společnosti a kvazispolečnosti, které jsou kontrolovány nerezidentskými institucionálními jednotkami. Jsou to zahraniční osoby (právnické a fyzické) zapsané v obchodním rejstříku České republiky, např. dceřiné společnosti nerezidentských podniků, zahraniční podniky s převažující účastí nerezidentských jednotek. Jsou to také nesdružené agentury, např. zahraniční kulturní, informační střediska nebo rozhlasové, tiskové a televizní agentury kontrolované nerezidentskou jednotkou (tj. i zahraniční vládou).
Sektor: Finanční instituce (S.12, resp. 12000)
Sektor finančních institucí zahrnuje všechny finanční společnosti a kvazispolečnosti, které se zabývají převážně finančním zprostředkováním 6) (finanční zprostředkovatelé) nebo pomocnými finančními činnostmi (pomocné finanční instituce); za finanční zprostředkování se považuje i pojišťovací činnost (s výjimkou povinného sociálního a zdravotního pojištění).
Sektor finančních institucí je rozdělen do pěti základních subsektorů:
- Ústřední banka (S.121, resp. 12100)
- Ostatní měnové finanční instituce (S.122, resp. 12200)
- Ostatní finanční zprostředkovatelé, s výjimkou pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.123, resp. 12300)
- Pomocné finanční instituce (S.124, resp. 12400)
- Pojišťovací společnosti a penzijní fondy (S.125, resp. 12500)
Každý subsektor, s výjimkou subsektoru ústřední banky (S.121), se dále rozděluje na:
- finanční instituce veřejné
- finanční instituce soukromé národní
- finanční instituce soukromé pod zahraniční kontrolou.
Kritéria pro toto rozdělení jsou stejná jako pro rozdělení nefinančních podniků.
Subsektor: Ústřední banka (S.121, resp. 12100)
Subsektor S.121 zahrnuje všechny finanční společnosti a kvazispolečnosti, jejichž základní funkcí je emise národní měny, udržování její vnitřní a mezinárodní hodnoty a správa devizových rezerv.
Do tohoto subsektoru se zahrnuje Česká národní banka.
Subsektor S.121 nezahrnuje samostatné institucionální jednotky, které provádějí dozor nad finančními institucemi nebo nad finančními trhy. Ty se zahrnují do subsektoru S.124.
Subsektor: Ostatní měnové finanční instituce (S.122, resp. 12200)
Subsektor S.122 zahrnuje všechny finanční společnosti a kvazispolečnosti (s výjimkou těch, které jsou zahrnuty do subsektoru ústřední banky), které se zabývají finančním zprostředkováním a jejichž předmětem podnikání je přijímat vklady a/nebo vkladům velmi podobné prostředky od jiných institucionálních jednotek (jiných než měnových finančních institucí) a poskytovat půjčky nebo investovat do cenných papírů na svůj vlastní účet.
Do subsektoru S.122 se zahrnují zejména:
a) komerční banky, "univerzální" banky, banky "pro všechny účely",
b) spořitelny (včetně svěřeneckých spořitelen), spořitelní a úvěrová sdružení,
c) žirové instituce poštovních úřadů, poštovní banky, žirobanky,
d) venkovské úvěrové banky, zemědělské úvěrové banky,
e) družstevní úvěrové banky, úvěrové unie,
f) specializované banky (např. obchodní banky, emisní firmy, soukromé banky),
g) úvěrová družstva.
Do subsektoru S.122 se také zahrnují vybrané subjekty finančních zprostředkovatelů, jejichž činnost spočívá v přijímání návratného kapitálu od veřejnosti buď ve formě vkladů, nebo v takové formě, jakou je nepřetržitá emise obligací a jiných srovnatelných cenných papírů. Jsou to:
- hypoteční banky,
- obecní úvěrové instituce,
- fondy peněžního trhu (pokud splňují určitá kritéria, zejména podmínky likvidity).
Ostatní jednotky kolektivního investování (investiční fondy a společnosti) se zatřiďují do subsektoru S.123.
Subsektor S.122 nezahrnuje:
- holdingové společnosti, které nemají charakter ostatních měnových finančních institucí (nepřijímají vklady apod.), i když kontrolují a řídí skupinu měnových finančních institucí; takové holdingové společnosti se zahrnují do subsektoru S.123;
- neziskové instituce poskytující služby ostatním měnovým finančním institucím, které se však neúčastní finančního zprostředkování; takové jednotky se zahrnují do subsektoru S.124.
Subsektor: Ostatní finanční zprostředkovatelé (S.123, resp. 12300)
Subsektor S.123 zahrnuje všechny finanční společnosti a kvazispolečnosti, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním, a to tím, že přijímají závazky v jiné formě, než je oběživo, vklady a/nebo vkladům velmi podobné prostředky od institucionálních jednotek jiných než měnových finančních institucí nebo pojistně technické rezervy. Jsou to zejména finanční instituce, které se zabývají dlouhodobým financováním, což je odlišuje od předchozích měnových finančních institucí. Od pojišťovacích společností je odlišuje neexistence závazků ve formě technických pojišťovacích rezerv.
Do subsektoru S.123 se zahrnují zejména:
a) investiční fondy a společnosti včetně podílových fondů, které se zabývají kolektivním investováním např. do převoditelných cenných papírů, pokud nejsou zatříděny v S.122,
b) jednotky, které se zabývají finančním pronájmem (leasingem),
c) jednotky, které se zabývají splátkovým prodejem,
d) jednotky zabývající se faktoringem,
e) obchodníci s cennými papíry nebo finančními deriváty (obchodující na vlastní účet),
f) specializované finanční instituce, jako rizikové a rozvojové kapitálové společnosti nebo společnosti pro financování dovozu/vývozu,
g) holdingové společnosti, které pouze kontrolují a řídí skupinu dceřiných společností převážně se zabývajících finančním zprostředkováním a/nebo pomocnými finančními činnostmi, ale které samy nejsou finanční institucí.
Subsektor S.123 nezahrnuje neziskové instituce, které poskytují služby ostatním finančním zprostředkovatelům; takové jednotky se zahrnují do subsektoru S.124.
Subsektor: Pomocné finanční instituce (S.124, resp. 12400)
Subsektor S.124 obsahuje všechny společnosti a kvazispolečnosti, které se zabývají činností související velmi úzce s finančním zprostředkováním; samy však finanční zprostředkování neprovádějí.
Jsou to zejména:
a) pojišťovací makléři, odhadci škod, pojišťovací a penzijní konzultanti atd.,
b) makléři s půjčkami, cennými papíry, investiční poradci atd.,
c) instituce, které zařizují emise cenných papírů,
d) instituce, jejichž základní funkcí je poskytování záruky pomocí převodu rubopisem, směnkami a podobnými nástroji,
e) instituce, které organizují derivátové a hedgingové nástroje, takové jako swapy, opce a futures (aniž je vydávají),
f) instituce, které zajišťují infrastrukturu finančního trhu,
g) instituce ústředního dozoru nad finančními zprostředkovateli a finančními trhy, jestliže jsou samostatnými institucionálními jednotkami,
h) instituce zajišťující směnu cenných papírů a pojištění - burzy,
i) správci penzijních fondů, investičních fondů atd.,
j) neziskové instituce (např. asociace), které poskytují služby finančním institucím, ale samy se finančním zprostředkováním nebo pomocnou finanční činností nezabývají,
k) společnosti, kterým zaniklo povolení působit jako banka, pokud nezměnily předmět svého podnikání, a spořitelní a úvěrová družstva v konkurzu nebo v likvidaci.
Subsektor S.124 nezahrnuje holdingové společnosti, které kontrolují a řídí jednotky zabývající se pomocnou finanční činností, ale samy nejsou pomocnou finanční institucí; ty se zahrnují do subsektoru S.123.
Subsektor: Pojišťovací společnosti a penzijní fondy (S.125, resp. 12500)
Subsektor pojišťovacích společností a penzijních fondů obsahuje všechny finanční společnosti a kvazispolečnosti, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení rizik.
Jsou to:
a) pojišťovací společnosti, které se zabývají životním nebo neživotním pojištěním, a zajišťovací instituce,
b) penzijní fondy (autonomní - samostatné), které pojišťují skupinu rizik souvisejících se sociálními riziky a potřebami pojišťovaných osob; neautonomní penzijní fondy jsou součástí institucionální jednotky, která je založila.
Jednotky spravující povinné sociální a zdravotní pojištění se zahrnují do sektoru vládních institucí (S.13).
Sektor: Vládní instituce (S.13, resp. 13000)
Sektor vládních institucí zahrnuje všechny institucionální jednotky, které jsou netržním výrobcem a jejichž produkce je určena na individuální a kolektivní spotřebu a které jsou financovány povinnými platbami od jednotek z ostatních sektorů. Patří sem jednotky, které se převážně zabývají přerozdělením národního důchodu a bohatství, a neziskové instituce, které jsou netržním výrobcem a jsou kontrolovány a převážně financovány vládními institucemi.
Do sektoru vládních institucí se nezahrnují jednotky tržních výrobců zatříděné do sektorů nefinančních podniků a finančních institucí.
Sektor vládních institucí se rozděluje do čtyř subsektorů:
- ústřední vládní instituce (S.1311, resp. 13110)
- národní vládní instituce (S.1312, resp. 13120)
- místní vládní instituce (S.1313, resp. 13130)
- fondy sociálního zabezpečení (S.1314, resp. 13140).
Subsektor: Ústřední vládní instituce (S.1311, resp. 13110)
Subsektor S.1311 zahrnuje všechny institucionální jednotky, jejichž pravomoc se obvykle vztahuje na celé ekonomické území České republiky.
Jsou to zejména:
a) všechny organizační složky státu (např. ministerstva, ústřední úřady a organizace jimi řízené) s celostátní působností a financované ze státního (ústředního) rozpočtu včetně Správy státních hmotných rezerv,
b) státní fondy (např. fondy životního prostředí, pro zúrodnění půdy, kultury, pro podporu a rozvoj kinematografie),
c) Fond národního majetku,
d) Pozemkový fond,
e) jiné mimorozpočtové fondy nebo instituce, které přerozdělují národní důchod a bohatství (např. fondy tržní regulace pokud se převážně zabývají rozdělováním dotací, nebo garanční instituce kontrolované a zejména financované vládou),
f) příspěvkové organizace a podobné neziskové instituce s celostátní působností a napojené na státní (ústřední) rozpočet pouze příspěvkem, které jsou netržním výrobcem, jejichž provozní náklady jsou hrazeny z více než 50 % ze státního rozpočtu (např. státní a veřejné vysoké školy).
Nezahrnují se institucionální jednotky spravující fondy sociálního zabezpečení (např. zdravotní pojišťovny - viz S.1314).
Subsektor: Národní vládní instituce (S.1312, resp. 13120)
Subsektor S.1312 zahrnuje oddělené národní (regionální) institucionální jednotky, které vykonávají některé z funkcí vlády na nižší úrovni, než jsou ústřední vládní instituce, ale na vyšší úrovni, než jsou místní vládní instituce.
Vzhledem ke státnímu uspořádání České republiky není v tomto subsektoru zařazena žádná institucionální jednotka.
Subsektor: Místní vládní instituce (S.1313, resp. 13130)
Subsektor S.1313 zahrnuje všechny institucionální jednotky, jejichž pravomoc se obvykle vztahuje na určitou vymezenou část území České republiky.
Zahrnují se zejména:
a) územní samosprávné celky - krajské, městské a obecní úřady (případně úřady spravující větší územní celky),
b) příspěvkové organizace napojené na místní rozpočty pouze příspěvkem, zpravidla s místní působností, které jsou netržním výrobcem, jejichž provozní náklady jsou hrazeny z více než 50 % z místních rozpočtů,
c) dobrovolné svazky obcí,
d) jiné neziskové instituce, jejichž provozní náklady jsou hrazeny z více než 50 % z místních rozpočtů, které jsou netržním výrobcem.
Nezahrnují se institucionální jednotky spravující fondy sociálního zabezpečení (např. zdravotní pojišťovny - viz S.1314).
Subsektor: Fondy sociálního zabezpečení (S.1314, resp. 13140)
Subsektor S.1314 obsahuje všechny ústřední, národní a místní institucionální jednotky, které poskytují sociální dávky a které splňují obě následující kritéria:
a) vybírají příspěvky od určitých skupin obyvatelstva, které jsou povinny podle zákona nebo podle nařízení účastnit se v programech sociálního a zdravotního pojištění a platit příspěvky;
b) vládní instituce jsou zodpovědné za řízení těchto jednotek - pokud jde o vyměřování nebo schvalování sociálních příspěvků a dávek nezávisle na své úloze jako orgánu dozoru nebo zaměstnavatele.
Mezi částkou placených příspěvků a rizikem, kterému je určitý jednotlivec vystaven, neexistuje obvykle žádná přímá vazba.
Do toho subsektoru jsou zatříděny zdravotní pojišťovny, asociace zdravotních pojišťoven a podobné neziskové instituce spravující povinné sociální pojištění.
Sektor: Domácnosti (S.14, resp. 14000)
Sektor domácností zahrnuje jednotlivce nebo skupiny jednotlivců jako konečné spotřebitele a také jako podnikatele produkující tržní výrobky, nefinanční i finanční služby za předpokladu, že odpovídající činnosti nejsou oddělené od těchto subjektů, že se nepovažují za kvazispolečnosti. Také se do tohoto sektoru zahrnují jednotlivci nebo skupiny jednotlivců produkující výrobky a služby pro vlastní konečné užití.
Sektor S.14 zahrnuje:
a) Jednotlivce nebo skupiny jednotlivců, jejichž hlavní funkcí je spotřeba.
Domácnost jako spotřebitele je možné definovat jako malou skupinu osob, které spolu bydlí, společně užívají určité druhy výrobků a služeb (zejména potraviny a bydlení) a společně se podílejí na některém nebo na všech svých důchodech. K tomuto pojetí je možné připojit i kritérium existence rodiny nebo citových vztahů, které tuto skupinu spojují.
b) Jednotlivce nebo skupiny jednotlivců jako podnikatelů, což jsou fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona či jiných právních předpisů a nezapsané v obchodním rejstříku (živnostníci, zemědělci, soukromí lékaři, auditoři, daňoví poradci, právníci, umělci apod.). Jsou tržním výrobcem, produkují výrobky a finanční nebo nefinanční služby a jejich firmy nejsou zatříděny do sektorů nefinančních podniků nebo finančních institucí.
Tyto fyzické osoby - osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) - podnikají a pracují buď s placenými zaměstnanci, nebo bez nich, tj. na vlastní účet 7) a z této činnosti získávají tzv. smíšený důchod.
c) Jednotlivce nebo skupiny jednotlivců, jejichž hlavní funkcí je spotřeba, kteří však produkují výrobky (např. zeleninu, ovoce aj.) a nefinanční služby pro vlastní konečné užití.
d) Osoby trvale žijící v institucích a mající malé nebo žádné právo v ekonomickém a jiném rozhodování.
U těchto osob se předpokládá, že vytvářejí dohromady jednu domácnost, tj. jednu institucionální jednotku.
Sektor domácností se rozděluje podle převažujícího důchodového zdroje do subsektorů:
- zaměstnavatelé a ostatní osoby samostatně výdělečně činné (S.141 + S.142, resp. 14100 + 14200),
- zaměstnanci (S.143, resp. 14300),
- příjemci důchodů z vlastnictví (S.1441, resp. 14410),
- příjemci dávek důchodového zabezpečení (S.1442, resp. 14420),
- příjemci ostatních transferových důchodů (S.1443, resp. 14430),
- ostatní domácnosti (S.145, resp. 14500).
Kritériem rozdělení domácností do subsektorů je nejvyšší zdroj z celkového souhrnu všech typů důchodů, které domácnost obdrží (což může být důchod zaměstnavatelů nebo náhrady zaměstnancům či dávky důchodového zabezpečení apod.).
Subsektor: Zaměstnavatelé a ostatní osoby samostatně výdělečně činné (S.141 + S. 142, resp. 14100 + 14200)
Subsektor zaměstnavatelů (S.141) a ostatních osob samostatně výdělečně činných (S.142) zahrnuje skupinu domácností, pro které je důchod (smíšený) plynoucí z jejich činnosti jako výrobců tržních výrobků a služeb největším zdrojem celkových důchodů v domácnosti, a to i v případě, že netvoří více než polovinu důchodů této domácnosti.
Smíšený důchod, ve kterém se slučuje zisk a odměna za práci, získávají osoby samostatně výdělečně činné, tj. fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku, ze své podnikatelské činnosti.
Vzhledem ke stejnému hlavnímu zdroji příjmu jsou domácnosti těchto samostatně výdělečně činných osob (sebezaměstnaných) slučovány do jednoho subsektoru.
Tyto osoby podnikají a pracují s placenými zaměstnanci nebo bez nich. Za účelem podrobnějších analýz se proto tento subsektor rozděluje na další dvě podskupiny:
Subsektor: Zaměstnavatelé (S.141, resp. 14100)
Zaměstnavatelem se rozumí osoba samostatně výdělečně činná - fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku, podnikající podle živnostenského zákona nebo jiných právních předpisů a pracující s placenými zaměstnanci. Jejím základním důchodem je smíšený důchod.
Subsektor: Ostatní osoby samostatně výdělečně činné (S.142, resp. 14200)
Tento subsektor zahrnuje ostatní samostatně výdělečně činné osoby - fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku, podnikající podle živnostenského zákona nebo jiných právních předpisů a pracující bez placených zaměstnanců, tj. na vlastní účet.
Patří sem také příjemci důchodů z pronajímání bytů, nebytových prostor, budov, staveb v případě, že tento důchod je největším zdrojem celkových důchodů v domácnosti, a to i v případě, že netvoří více než polovinu důchodů této domácnosti.
Subsektor: Zaměstnanci (S.143, resp. 14300)
Subsektor S.143 zahrnuje skupinu domácností, pro které je důchod získávaný ve formě náhrad zaměstnancům největším zdrojem důchodů domácnosti jako celku.
Subsektor: Příjemci důchodů z vlastnictví (S.1441, resp. 14410)
Subsektor S.1441 zahrnuje skupinu domácností, pro které jsou důchody z vlastnictví největším zdrojem důchodů domácnosti jako celku. Tyto domácnosti se označují jako rentiérské.
Důchody z vlastnictví vyplývají z úroků, dividend, podílů na zisku a pachtovného (důchodu z pronajímané zemědělské a lesní půdy, z pronajatých rybníků apod.; nezahrnují se důchody z pronajímaných budov a staveb umístěných na této půdě ani z jednotlivě pronajímaných bytů či nebytových prostor).
Subsektor: Příjemci dávek důchodového zabezpečení (S.1442, resp. 14420)
Subsektor S.1442 zahrnuje skupinu domácností, pro které jsou dávky důchodového zabezpečení (starobní, invalidní, sirotčí aj. důchody) největším zdrojem důchodů domácnosti jako celku.
Subsektor: Příjemci ostatních transferových důchodů (S.1443, resp. 14430)
Subsektor S.1443 obsahuje skupinu domácností, pro které je důchod získávaný z ostatních transferů největším zdrojem důchodů pro domácnost jako celek.
Důchody z ostatních transferů jsou zejména různé druhy existujících sociálních dávek (s výjimkou dávek důchodového zabezpečení), výživné, stipendia, kapesné a podobné finanční zdroje. Patří sem tedy takové osoby (domácnosti), které nebyly podle největšího důchodového zdroje zařazeny do některé z předchozích skupin, tj. do skupiny zaměstnavatelů, zaměstnanců či příjemců dávek důchodového zabezpečení ani do skupiny ostatních domácností.
Subsektor: Ostatní domácnosti (S.145, resp. 14500)
Subsektor S.145 obsahuje osoby trvale žijící v určitých institucích a mající malé nebo žádné právo v ekonomickém a jiném rozhodování. Jsou to osoby žijící v dětských domovech, v domovech důchodců, dlouhodobě ležící pacienti v nemocnicích, členové náboženských řádů žijící v klášterech a dlouhodobě odsouzení.
V sektoru domácností se mají zahrnovat do samostatného subsektoru z toho důvodu, že kritérium největšího zdroje uvedených důchodů neumožňuje, aby byly zahrnuty do některého z předchozích subsektorů. Podle konvence se předpokládá, že tyto osoby vytvářejí dohromady jednu domácnost, tj. jednu institucionální jednotku.
Sektor: Neziskové instituce sloužící domácnostem (S.15, resp. 15000)
Sektor S.15 (NISD) obsahuje neziskové instituce, které jsou samostatným subjektem (tj. institucionální jednotkou) a poskytují netržní výrobky a služby domácnostem - jsou netržním výrobcem. Jsou založeny, financovány a kontrolovány zejména domácnostmi nebo samotnými neziskovými institucemi. Výrobky a služby poskytují zejména svým členům zpravidla zdarma nebo za ceny ekonomicky nevýznamné.
Jejich základní zdroje vyplývají především z dobrovolných (peněžních nebo naturálních) příspěvků domácností jako spotřebitelů, z plateb poskytovaných vládními institucemi a z důchodů z vlastnictví. Doplňkové zdroje mohou vyplývat z příležitostného prodeje výrobků a služeb.
Zahrnují se zejména:
a) politické strany a politická hnutí (včetně jejich organizačních složek),
b) odborové svazy,
c) církevní a náboženské společnosti (včetně těch, které jsou financovány, ale nekontrolovány vládou), církevní školy a církevní zdravotnická či charitativní zařízení,
d) různé druhy dobročinných (humanitárních) organizací, které jsou financovány na základě dobrovolných transferů (peněžních nebo naturálních) od jiných institucionálních jednotek,
e) sdružení spotřebitelů,
f) profesní (stavovské) organizace související s výkonem povolání.
Do sektoru S.15 se také zahrnují další institucionální jednotky, pokud splňují kritéria netržního výrobce a slouží domácnostem nebo jiným neziskovým institucím, které jsou v tomto sektoru zahrnuty, a to:
- sociální, kulturní zařízení, rekreační a amatérské sportovní kluby a vzdělávací společnosti, zájmová sdružení (např. svaz zahrádkářů, rybářů - jako jednotlivců),
- soukromé školy, předškolní zařízení,
- obecně prospěšné společnosti,
- nadace,
- bytová družstva, sdružení vlastníků bytů nebo společenství vlastníků jednotek.
Do sektoru S.15 se nezahrnují:
- netržní neziskové instituce kontrolované a zejména financované vládními institucemi, které se zařazují do sektoru vládních institucí (např. veřejné vysoké školy nebo asociace zdravotních pojišťoven - viz S.13),
- tržní neziskové instituce, které se zařazují do sektoru nefinančních podniků (např. různá sdružení podniků nebo svazy výrobních družstev aj. - viz S.11),
- tržní neziskové instituce, které se zařazují do sektoru finančních institucí (např. sdružení finančně leasingových společností, sdružení investičních fondů nebo komerčních pojišťoven apod. - viz S.12),
- soukromé školy, předškolní zařízení, obecně prospěšné instituce a podobné instituce, jejichž provozní náklady jsou z více než 50 % financovány z veřejných rozpočtů (vládními jednotkami - viz S.13).
Sektor: Nerezidenti (S.2, resp. 20000)
Nerezidenti S.2 představují seskupení jednotek bez ohledu na jejich funkci a zdroje. Jsou to nerezidentské jednotky, které jsou zapojeny do transakcí s rezidentskými jednotkami České republiky.
Toto seskupení jednotek není v pravém slova smyslu sektorem, neboť jsou zde nestejnorodé jednotky, které mají odlišné ekonomické chování, účel i funkci.
V národních účtech a v ostatních statistikách se sledují a zobrazují transakce a jiné toky, např. dovozy, vývozy, náhrady zaměstnancům, vklady, půjčky atd., které se uskutečňují mezi rezidenty (nefinančními podniky, finančními, vládními, neziskovými institucemi nebo domácnostmi) a nerezidenty. Národní účty za toto seskupení jednotek nejsou úplné.
Ve statistickém registru ekonomických subjektů jsou zahrnuty zejména zastupitelské úřady cizích států a mezinárodní instituce sídlící na geografickém území České republiky (např. Mezinárodní svaz studentstva). Pro banky, nefinanční podniky či jiné rezidentské jednotky jsou nerezidentem jejich dceřiné společnosti, klienti a další subjekty sídlící mimo ekonomické území České republiky, se kterými mají ekonomické nebo jiné vztahy (obchodují s nimi, přijímají nebo poskytují půjčky nebo mají kulturní vztahy atd.).
Do sektoru S.2 se nezahrnují jednotky (právnické a fyzické osoby) pod zahraniční kontrolou zahrnuté v sektorech nefinančních podniků (S.11), finančních institucí (S.12), případně i v neziskových institucích sloužících domácnostem (S.15) nebo v domácnostech (S.14 - cizí státní příslušníci, kteří v České republice podnikají podle živnostenského zákona nebo jiných právních předpisů - déle než jeden rok) - viz rezident/nerezident.
Z analytických důvodů je sektor nerezidentů statisticky rozdělen do následujících skupin jednotek - subsektorů:
- Evropská unie (S.21, resp. 21000)
- členské země Evropské unie (S.211, resp. 21100)
- instituce Evropské unie (S.212, resp. 21200)
- Ostatní země a mezinárodní instituce (S.22, resp. 22000).