§ 12.
1) Jednání trestné podle tohoto dekretu není ospravedlněno tím, že je nařizovaly nebo dovolovaly předpisy jiného práva než československého nebo orgány zřízené jinou státní mocí než československou, aniž jest omluveno tím, že pachatel takové neplatné předpisy za ospravedlnění považoval
2) Jednání trestné podle tohoto dekretu se však nepřičítá k vině pachateli, který podnikl toto jednání jen proto, aby odvrátil nebo zmenšil skutečné nebezpečí bezprávně hrozící životu, nebo svobodě, nebo hrozící naprostou zkázou hospodářské existence jeho nebo jiných lidí, anebo aby odvrátil nebo zmenšil škodu hrozící republice. Nešlo-li však při tom o donucení neodolatelné, bude pachatel ospravedlněn jenom tehdá, nepřevýšila-li mravní nebo hmotná škoda z jednání vzešlá neúměrně prospěch jím sledovaný, a učinil-li pachatel vše, co bylo v jeho moci, aby škoda byla odčiněna.
3) Neodolatelné donucení rozkazem představeného nesprošťuje viny nikoho, kdo se dobrovolně stal členem organisací, jejichž členství ukládalo vykonat každý, i zločinný rozkaz.