§ 12.
(1) Ustanovení zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z. (služební pragmatika), upravující stíhání porušení povinností, platí s níže uvedenými změnami pro všechny zaměstnance Československé republiky v zahraničí, na které se vztahuje tento dekret.
(2) K jednání a rozhodování v disciplinárních věcech zaměstnanců Československé republiky v zahraničí zřizují se dvě pětičlenné disciplinární komise, a to: jedna jmenovaná presidentem republiky k návrhu vlády pro zaměstnance platového stupně 1 až 3, druhá jmenovaná vládou pro ostatní zaměstnance.
Předsedu prvé komise, jeho náměstky, členy komise a přiměřený počet náhradníků, disciplinárního zástupce a jeho náměstky, jakož i vyšetřující komisaře jmenuje k návrhu vlády president republiky z řad úředníků Československé republiky v zahraničí. Obdobné orgány druhé komise jmenuje vláda.
(3) Tresty, jež může komise ve svém nálezu uložiti, jsou:
a) důtka,
b) dočasné zproštění služby na dobu nejvýše šesti měsíců za současného snížení služebního platu až na dvě třetiny a odnětí případného služebního přídavku,
c) propuštění ze služby, jestliže se zaměstnanec dopustil hrubého porušení svých služebních povinností, zejména jednal-li z pohnutek nízkých a nečestných;
(4) Trest uvedený pod 3 b) a c) může býti uložen jen, vysloví-li se pro něj čtyři členové komise a potvrdí-li jej k návrhu vlády president republiky.
(5) Je-li nebezpečí v prodlení, může příslušný ministr, jakož i přednosta zastupitelského úřadu s okamžitou platností suspendovati zaměstnance, který se dopustil hrubého porušení svých služebních povinností. Tato prozatímní suspense přestává, nebyla-li do tří měsíců schválena vládou a potvrzena presidentem republiky, a končí nejpozději dnem vyhlášení nálezu disciplinární komise.
(6) Obhájcem při disciplinárním řízení může býti toliko zaměstnanec Československé republiky v zahraničí.