Článek IX
1. První věta článku 24 (Zákaz diskriminace) odstavce 2 Smlouvy se mění následovně:
"2. Zdanění stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebo stálé základny, kterou má k dispozici rezident jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků nebo rezidentů tohoto druhého státu, které nebo kteří vykonávají tytéž činnosti."
2. Článek 24 (Zákaz diskriminace) odstavec 3 Smlouvy se mění tak, že se nahrazuje text "ustanovení článku 9, článku 11 odst. 4" textem "ustanovení článku 9 odst. 1, článku 11 odst. 5".
3. Do článku 24 (Zákaz diskriminace) Smlouvy se doplňují následující odstavce:
"6. S příspěvky do penzijního plánu, který je založen a pro daňové účely uznáván v jednom smluvním státě, zaplacenými fyzickou osobou nebo jménem fyzické osoby, která vykonává zaměstnání ve druhém smluvním státě, bude, pro účely stanovení daně splatné fyzickou osobou a zisků podniku, které mohou být zdaněny v tomto státě, v tomto státě nakládáno stejným způsobem a s výhradou stejných podmínek a omezení jako s příspěvky zaplacenými do penzijního plánu, který je pro daňové účely uznáván v tomto státě za předpokladu, že:
a) bezprostředně před tím, než začala pracovat v tomto státě, fyzická osoba nebyla rezidentem tohoto státu a na penzijním plánu se již účastnila a
b) penzijní plán je přijímán příslušným úřadem tohoto státu jako obecně odpovídající penzijnímu plánu uznávanému tímto státem pro daňové účely.
7. Pro účely odstavce 6:
a) výraz "penzijní plán" označuje plán, na kterém se fyzická osoba účastní za účelem zajištění starobních dávek a
b) penzijní plán je ve státě pro daňové účely uznáván, jestliže příspěvky do plánu jsou v tomto státě způsobilé k daňovému odpočtu."