Příloha č. 3
Určení vzdálenosti dílčího prostoru pro skladování výbušnin k objektům
(1) Nejmenší vzdálenost dílčího prostoru pro skladování výbušnin se určí
a) k objektům důležitým pro nerušený provoz podzemních pracovišť a k nezastavěnému povrchu podle vztahu
Obrázek - Vzorec
b) k povrchovým objektům podle vztahu
Obrázek - Vzorec
Pro výpočet se používají symboly a jejich hodnoty takto:
S - nejmenší přípustná vzdálenost (m),
M - hmotnost skladovaných trhavin v dílčím prostoru pro
skladování výbušnin (kg),
k - konstanta prostředí, jejíž hodnota se volí pro
1 jílovité břidlice ...................................... 1,83
drobivé břidlice ....................................... 1,77
zpevněné sedimenty ..................................... 1,66
vyvřelé horniny ........................................ 1,51
k - seismický ekvivalent trhavin, jehož hodnota se volí pro
2 důlní skalní a povrchové trhaviny ....................... 1,00
důlně bezpečné protiprachové trhaviny ................... 0,80
důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie ....... 0,65
důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie ...... 0,50
k - rychlost kmitání (mm.s-1), jejíž hodnoty vyjadřují
3 míru poškození ohroženého objektu.
(2) Posuzování účinků explozí na porušení staveb se člení takto:
a) prvé známky škod - odlupování malby a vlasové trhlinky v omítce, zejména ve stycích různých materiálů, v připojení příček a v stropních fabionech, jež lze upravit vybílením nebo malbou,
b) lehké škody - větší trhlinky v omítce, v příčkách a v okolí otvorů, uvolnění samostatných prvků (např. překladů), opadávání malých kusů omítky,
c) vážné škody - trhliny v nosných zdech, opadávání velkých kusů omítky, opadávání komínového zdiva a střešní krytiny, trhlinky v betonovém zdivu,
d) destrukce - zřícení příček a částí zdiva, trhliny v železobetonu.
(3) K porušení staveb zpravidla dochází při těchto rozmezích rychlosti kmitání v mm.s-1:
a) prvé známky škod .............................. 10 až 30
b) lehké škody ................................... 30 až 60
c) vážné škody ................................... 60 až 140
d) destrukce ..................................... nad 140
U staveb velmi chatrných, jako jsou např. zříceniny hradů, se uvažuje možnost porušení při polovičních hodnotách rychlosti kmitání.
(4) Spodní hranice jednotlivých rozmezí uvedená v odstavci 3 písm. a) až c) platí pro menší stavby, jako jsou např. rodinné domky založené na základových půdách jemnozrnných zemin s odvozeným normovým namáháním pod 0,15 N.mm-2.
U větších objektů dobře ztužených, na základových půdách štěrkovitých zemin, s hladinou podzemní vody nejméně 3 m pod základovou spárou, platí hodnoty vyšší. U dobře ztužených staveb na skalních horninách lze uvedené meze ještě zvýšit podle odborného posouzení.
Zvýšení mezí uvedených v odstavci 3 písm. a) až d) lze na základě odborného měření seismických účinků a pozorováním ohroženého objektu.
(5) Rychlost kmitání se měří zpravidla na zdivu nejnižšího podlaží nebo na základech objektu jako na referenčním stanovisku. V místech vlastního porušení je rychlost kmitání vyšší, než jsou hodnoty uvedené v odstavci 3 písm. a) až d).
(6) Měří-li se účinky na povrchu horniny mimo budovu, např. na budoucím staveništi, je nutno přihlédnout ke změně výchylky i frekvence při přechodu z horniny na budovu. Posuzuje-li se pak intenzita kmitů podle hodnot uvedených v odstavci 3 písm. a) až d), jsou naměřené hodnoty zpravidla na straně bezpečnosti.
------------------------------------------------------------------