§ 36
(1) Zaměstnanci pojištěnému podle § 2, odst. 1, písm. a), který je pro nemoc neschopen práce, náleží nemocenské ode dne, kdy již nemá nárok na mzdu (služné, plat, služební požitky), nejpozději od čtyřicátéhotřetího dne pracovní neschopnosti. Nemocenské se poskytuje po dobu pracovní neschopnosti, nejdéle však 365 dnů ode dne jejího vzniku (podpůrčí doba).
(2) Nemocenské činí:
při vyměřovacím základu Kčs
Stupeň denně týdně měsíčně ročně Nemocenské
nad do nad do nad do nad do denně Kčs
1 - 20 - 120 - 500 - 6 000 15
2 20 30 120 180 500 750 6 000 9 000 20
3 30 40 180 240 750 1 000 9 000 12 000 25
4 40 50 240 300 1 000 1 250 12 000 15 000 30
5 50 60 300 360 1 250 1 500 15 000 18 000 35
6 60 70 360 420 1 500 1 750 18 000 21 000 40
7 70 80 420 480 1 750 2 000 21 000 24 000 45
8 80 90 480 540 2 000 2 250 24 000 27 000 50
9 90 100 540 600 2 250 2 500 27 000 30 000 55
10 100 120 600 720 2 500 3 000 30 000 36 000 61
11 120 140 720 840 3 000 3 500 36 000 42 000 68
12 140 160 840 960 3 500 4 000 42 000 48 000 75
13 160 180 960 1 080 4 000 4 500 48 000 54 000 82
14 180 200 1 080 1 200 4 500 5 000 54 000 60 000 89
15 200 220 1 200 1 320 5 000 5 500 60 000 66 000 96
16 220 240 1 320 1 440 5 500 6 000 66 000 72 000 103
17 240 260 1 440 1 560 6 000 6 500 72 000 78 000 110
18 260 280 1 560 1 680 6 500 7 000 78 000 84 000 117
19 280 300 1 680 1 800 7 000 7 500 84 000 90 000 124
20 300 320 1 800 1 920 7 500 8 000 90 000 96 000 131
21 320 340 1 920 2 040 8 000 8 500 96 000 102 000 138
22 340 360 2 040 2 160 8 500 9 000 102 000 108 000 145
23 360 380 2 160 2 280 9 000 9 500 108 000 114 000 152
24 380 400 2 280 2 400 9 500 10 000 114 000 120 000 159
(3) U zaměstnanců je pro stanovení výše nemocenského rozhodující vyměřovací základ odpovídající průměru příjmů (§ 20, odst. 1), jichž dosáhli při výplatách týdenních, čtrnáctidenních nebo dvacetiosmidenních v posledních dvanácti týdnech nebo při výplatách měsíčních v posledních třech měsících, počítáno zpět ode dne onemocnění. Nepřihlíží se k výplatním obdobím, v nichž zaměstnanec neměl vůbec příjem nebo měl zmenšený příjem proto, že nedosáhl takového počtu pracovních dnů jako ostatní zaměstnanci téhož závodu. U zaměstnanců, kteří v rozhodném období ukončili učňovský (volontérský) poměr, zjistí se rozhodný příjem pouze z těch výplatních období, v nichž po celou dobu pracovali již jako plně placení zaměstnanci. Nelze-li průměr příjmů zaměstnance v rozhodném období zjistiti, stanoví se vyměřovací základ zaměstnance podle příjmu stejně starého zaměstnance přibližně stejného druhu zaměstnání a se stejnou základní mzdou. Jednorázové odměny, které se považují za příjem (§ 20), se započítávají poměrnou částkou připadající na týden (měsíc). Ke změnám výdělku nastalým po vzniku pracovní neschopnosti se přihlíží vždy, jde-li o zvýšení služebních požitků předem právně zaručené nebo dosáhne-li zaměstnanec po přestupu k jinému zaměstnavateli vyššího výdělku.
(4) Má-li zaměstnanec v době nemoci nárok na mzdu (plat), která mu však není vyplácena, poskytne mu pojišťovna nemocenské již ode dne, kdy mzda (plat) mu není placena. Pojišťovna je povinna zaměstnavatele o tom předem vyrozuměti. Podpůrčí doba 365 dnů však tím nesmí býti překročena. Zaměstnavatel je povinen nahraditi pojišťovně, co v takovém případě vyplatila. O této náhradě rozhoduje pojišťovna výměrem. Náhrada se vymáhá stejně jako pojistné. Až do její výše zaniká nárok zaměstnancův na mzdu (plat) vůči zaměstnavateli.
(5) Nárok na nemocenské nemají veřejní zaměstnanci (§ 7), kteří mají v případě nemoci nárok na služební plat (příjem) aspoň po dobu jednoho roku.
(6) Pojištěnci uvedení v § 2, odst. 2, písm. b) a c) nemají nárok na nemocenské.