Čl. III
1. Po dobu trvání dosavadních výrobních hospodářských jednotek se za orgán hospodářského řízení považuje též generální ředitelství trustu vůči podřízeným národním podnikům a účelovým organizacím, oborový podnik vůči přidruženým národním podnikům, popřípadě účelovým organizacím a koncern vůči koncernovým podnikům, popřípadě koncernovým účelovým organizacím.
2. Koncernové podniky a koncernové účelové organizace k majetku, s nímž hospodaří, vykonávají svým jménem a v rozsahu své způsobilosti nabývat práv a zavazovat se právo hospodaření; svým jménem činí též právní úkony týkající se tohoto majetku.
3. V období do 31. prosince 1990 jsou plánovacími akty ve smyslu § 115 též státní bilance a jejich rozpis podle § 11 odst. 1 písm. a), § 13 odst. 1 a § 14 odst. 1 vyhlášky č. 48/1980 Sb., o hmotném bilancování a projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu.
4. Pokud se v jiných obecně závazných právních předpisech používá pojem "správa národního majetku", rozumí se tím nadále "právo hospodaření s národním majetkem".