Článek druhý
Ustanovení článku prvého se nevztahuje na:
a) Výhody, které kterákoliv ze stran poskytla nebo poskytne v budoucnu v zájmu usnadnění pohraničního styku sousedním zemím.
b) Výhody, které by vyplývaly z celních unií.
c) Výhody, které smluvní strany poskytly nebo poskytnou třetím zemím v důsledku členství v oblastech volného obchodu, v integračních seskupeních nebo regionálních či subregionálních dohodách.