Článek 42
Osvobození členů konzulárního úřadu od zdanění
1. Konzulární úředníci a konzulární zaměstnanci jsou osvobozeni od všech celostátních, oblastních nebo místních daní a poplatků přijímajícího státu, a to osobních nebo věcných, s výjimkou:
1) nepřímých daní, jež bývají obvykle zahrnuty do ceny zboží nebo služeb;
2) daní a poplatků ze soukromých nemovitostí na území přijímajícího státu, ledaže je vlastní nebo najímají v zastoupení vysílajícího státu pro účely konzulárního úřadu;
3) pozůstalostních nebo dědických poplatků a poplatků z převodu majetku s výhradou ustanovení článku 46 této úmluvy;
4) daní a poplatků ze soukromého příjmu jiného, než je příjem pobíraný za plnění služebních povinností v přijímajícím státě;
5) poplatků vybíraných za poskytování zvláštních služeb;
6) registračních, soudních, listinných, hypotéčních a kolkových poplatků, s výhradou poplatků týkajících se nemovitého majetku, který vlastní nebo najímají v zastoupení vysílajícího státu pro účely konzulárního úřadu.
2. Členové služebního personálu jsou osvobozeni v přijímajícím státě od daní a poplatků z jejich mzdy, kterou dostávají za své služby na konzulárním úřadě.
3. Členové konzulárního úřadu, kteří zaměstnávají osoby, jejichž mzdy nebo platy nejsou vyňaty z daně z příjmů v přijímajícím státě, musí plnit povinnosti, které zákony a nařízení přijímajícího státu ukládají zaměstnavatelům v souvislosti s vybíráním daně z příjmů.