§ 1
Metody a formy normalizační činnosti
(1) V normalizační činnosti se používá zejména:
a) unifikace, kterou se vytváří jednotný výrobek (součást, díl, skupina, stroj, výrobní celek, materiál apod.) nebo způsob práce (pracovní postup, zkušební metoda apod.) tak, aby pro danou společenskou potřebu (z hlediska rozměrů, funkčních vlastností, dosažených výsledků apod.) byly jednotlivé výrobky či pracovní způsoby navzájem zaměnitelné,
b) typizace, kterou se vybírá nebo vytváří hospodárný počet typů některého výrobku nebo některé činnosti, postačující ke krytí převážné části potřeby národního hospodářství,
c) specifikace, kterou se zejména stanoví vlastnosti, provedení nebo uspořádání předmětů (surovin, materiálů, výrobků, zařízení) nebo způsoby práce (pracovní postupy, zkušební metody a jiné činnosti), popřípadě i stanoví opatření potřebná ke zjištění, zda stanovené požadavky jsou splněny.
(2) Výsledky unifikace a typizace se uplatňují prostřednictvím technických norem, typových projektových řešení nebo prostřednictvím výrobních a jiných technických podkladů.