Článek 12
1. Každý spor mezi dvěma nebo více smluvními státy, týkající se výkladu nebo používání této Úmluvy, který nemůže být vyřešen jednáním, bude na požádání jednoho z nich postoupen arbitrážnímu řízení. Jestliže do šesti měsíců od data požádání o arbitráž strany nejsou s to se dohodnout na organizaci arbitráže, může kterákoliv z těchto stran vznést spor k Mezinárodnímu soudnímu dvoru v souladu se Statutem Dvora.
2. Každý stát může při podpisu nebo ratifikaci této Úmluvy nebo přístupu k ní prohlásit, že se nepovažuje být vázán předchozím odstavcem. Ostatní smluvní strany nebudou vázány předchozím odstavcem ve vztahu ke kterémukoliv smluvnímu státu, který učinil takovouto výhradu.
3. Kterýkoliv stát, který učiní výhradu podle předcházejícího odstavce, může v kterékoliv době odvolat tuto výhradu tím, že uvědomí depozitární vlády.