§ 2.
Současně se snižují a upravují vzhledem k přítomným hospodářským poměrům celní sazby sazebních čísel, jak dole uvedeno, a to na zboží, pocházející ze států, které s Československou republikou mají obchodní smlouvu, obsahující ustanovení o nakládání se zbožím v oboru celním. Platnost sazeb níže uvedených může se rozšířiti zcela nebo z části na zboží pocházející též z jiných států, pokud se s nimi jedná o obchodní smlouvu nebo pokud jde o státy, které se zbožím československého původu nenakládají celkem méně příznivě než se zbožím jiného původu.
Saz. číslo Pojmenování zboží Všeobecná celní
(položka) sazba za 100 kg
23. Pšenice, špalda ...................... 50.-
z hrubé váhy
Poznámky.
1. Souržice vyclívá se podle poměru váhy zrn pšeničných
a žitných příslušnými celními sazbami s celními
přirážkami. K obsahu zrn jednoho nebo druhého
druhu obilí do 5% váhy se nepřihlíží.
2. Pšenice, dovážená továrnami k výrobě škrobu nebo
lepku do množství 60.000 q ročně na zvláštní
povolení za podmínek stanovených nařízením
..................... Sazba (z hrubé váhy)
rovnající se celní
sazbě a celní přirážce
za 100 kg pšenice podle
tohoto paragrafu, nejvíce
však ..................... 55.-
z hrubé váhy
Poznámka k saz. čís. 23 až 26.
(1) Jestliže průměrná cena pšenice, žita, ječmene nebo ovsa bude v jednom čtvrtletí nižší než průměrná cena příslušného domácího zboží, vypočtená podle záznamů plodinové bursy v Praze za pětiletí 1925 - 1929 pro zdravé zboží, s vyloučením výběru, parita bursa a zmenšená o 11 %, zavede vláda k celní sazbě tohoto paragrafu pro zboží saz. čís. 23 a k celním sazbám čl. II zákona ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb. z. a n. pro zboží saz. čís. 24 až 26 celní přirážku.
(2) Přirážku jest stanoviti v celých korunách ve výši, rovnající se rozdílu mezi pětiletým podle odst. 1 vypočteným a sníženým průměrem a průměrnou cenou čtvrtletí, při čemž celní přirážka nesmí býti vyšší
za 100 kg
u saz. čís. 23 pšenice, špalda .................... než 25.- Kč
u saz. čís. 24 žito ............................... než 50.- Kč
u saz. čís. 25 ječmen ............................. než 36.- Kč
u saz. čís. 26 oves ............................... než 34.- Kč
(3) Čtvrtletím podle odst. 1 a 2 se rozumí období tří kalendářních měsíců předcházejících opatření vlády.
(4) Způsob, jakým se vypočte průměrná cena dle odst. 1 a 2, určí se zvlášť. Po uplynutí každého kalendářního měsíce vyšetří se průměrná cena jednotlivých druhů obilí za uplynulé čtvrtletí. Jestliže rozdíl mezi touto cenou a základní průměrnou cenou (odst. 1) se změnil alespoň o celou korunu, upraví vláda přirážku pro dotyčný druh obilí nebo ji zruší, jestliže průměrná cena za uplynulé čtvrtletí byla vyšší než základní průměrná cena.
(5) Byla-li ve čtvrtletí průměrná cena pšenice za 100 kg vyšší než 175.- Kč alespoň o celou korunu, bude celní sazba s celní přirážkou nižší než clo (celní sazba s celní přirážkou), které by platilo při ceně 175.- Kč za 100 kg, o tolikrát 2.- Kč, o kolik celých Kč jest zjištěná průměrná cena v tomto čtvrtletí vyšší než 175.- Kč, při čemž však takto upravené clo nesmí býti nižší než 33.50 Kč za 100 kg.
Saz. číslo Pojmenování zboží Všeobecná celní
(položka) sazba za 100 kg
30. Slad ................................. Sazba (z hrubé váhy)
rovnající se celní
sazbě a celní přirážce
za 133 kg ječmene
31. Boby, hrách, čočka:
a) hrách, čočka ...................... 54.-
z hrubé váhy
b) boby .............................. 18.-
z hrubé váhy
ex 32. Vikev, vlčí bob (lupina):
a) vikev ............................. 36.-
z hrubé váhy
Poznámka k saz. čís. 23 až 29, 31 a 32. Obilí v klasech a luštěniny v luskách, zralé, vyclívají se jako příslušný druh obilí nebo luštěnin. Obilí a luštěniny ve slámě vyclívají se polovinou celní sazby a celní přirážky pro příslušný druh obilí nebo luštěnin.
33. Mouka a mlýnské výrobky z obilí a
luštěnin (opíchané, šrotované,
loupané zrní; kroupy, krupky,
krupice) ............................. Sazba (z hrubé váhy)
rovnající se celní sazbě
a celní přirážce za 250 kg
pšenice podle tohoto
paragrafu
Poznámka. Semolina, dovážená továrnami
k výrobě těstovin na zvláštní
povolení do množství 20.000 q
ročně za podmínek stanovených
nařízením ............................ 15.-
z hrubé váhy
ex 45. Řepka a podobná semena olejnatá:
a) řepka:
1. do 28. února 1934 .............. beze cla
2. od 1. března 1934 .............. 60.-
z hrubé váhy
47. Semeno lněné a konopné (semenec),
semena olejnatá, jinde nezařaděná:
a) semeno lněné a konopné (semenec) .. 40.-
z hrubé váhy
Poznámka. Semeno lněné a konopné na
osvědčení obchodní a živnostenské
komory v Praze ....................... beze cla
b) semena olejnatá, jinde
nezařaděná ........................ beze cla
za kus
68. Ovce a kozy (též berani, skopci a
kozli) ............................... 31.-
69. Jehňata a kůzlata .................... 21.-
za 100 kg
ex 81. Vosk živočišný:
a) přírodní
1. souš ........................... 10.-
z hrubé váhy
2. voštiny, voštinové koule,
voskový kal .................... 1.-
z hrubé váhy
3. ostatní ........................ 42.-
z hrubé váhy
88. Máslo přírodní, čerstvé nebo
solené, též přepouštěné .............. 210.-
při ceně 2300.- Kč a více, 420.-
při ceně menší než 2300.-
až 2000.- Kč, 630.-
při ceně menší než
2000.- Kč za 100 kg másla.
Poznámka.
Cenou rozumí se průměrná cena másla sudového a másla v balení nejméně 5 kg. Cena tato zjistí se za každý uplynulý kalendářní měsíc ministerstvem zemědělství a ministerstvem průmyslu, obchodu a živností podle záznamů Staroměstské tržnice potravin v Praze. Celní sazbu vyhlásí ve Sbírce zákonů a nařízení ministr financí v dohodě s ministry zemědělství a průmyslu, obchodu a živností, a to s účinností od 10. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, pro který byla zjištěna rozhodující průměrná cena.
89. Vepřové a husí sádlo, syrové i vyškvařené:
a) syrové:
1. při ceně 800 Kč a více:
α) do 31. prosince 1934 ........ 150.-
β) od 1. ledna 1935 ............ 180.-
2. při ceně menší 800 Kč:
α) do 31. prosince 1934 ........ 200.-
β) od 1. ledna 1935 ............ 240.-
b) vyškvařené:
1. při ceně 1000 Kč a více:
α) do 31. prosince 1934 ........ 200.-
β) od 1. ledna 1935 ............ 300.-
2. při ceně menší 1000 Kč:
α) do 31. prosince 1934 ........ 300.-
β) od 1. ledna 1935 ............ 360.-
Poznámka.
Cenou rozumí se průměrná cena sádla vepřového za 100 kg. Cena tato zjistí se za každý uplynulý kalendářní měsíc ministerstvem zemědělství a ministerstvem průmyslu, obchodu a živností podle záznamů Dobytčí a masné pokladny v Praze a pokud jde o vyškvařené vepřové sádlo, též podle záznamů plodinové bursy v Praze. Celní sazbu vyhlásí ve Sbírce zákonů a nařízení ministr financí v dohodě s ministry zemědělství a průmyslu, obchodu a živností, a to s účinností od 10. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, pro který byla zjištěna rozhodující průměrná cena.
90. Umělé tuky jedlé ..................... 245.-
Poznámky.
1. Jedlý lůj, syrový nebo vyškvařený,
vyclívá se podle čís. 90.
2. Jedlé tuky, které chutí a ostatní
povahou jeví se náhražkami vepřového
a husího sádla syrového nebo
vyškvařeného, vyclívají se podle
čís. 89.
3. Všeliké jedlé tuky po denaturaci
k technickému upotřebení .......... 13.50
z hrubé váhy
4. Oleomargarin a premier jus,
dovážené továrnami k výrobě
jedlých tuků na zvláštní
povolení, za podmínek
stanovených nařízením ............. 105.-
92. Lůj zvířecí, syrový nebo vyškvařený;
lůj lisovaný ......................... 15.-
z hrubé váhy
ex 600. Sloučeniny vápníku, strontia, barya
a hořčíku, výslovně jmenované:
n) ledek vápenatý .................... 21.60
617. Fosfáty kyselinami rozložené
(superfosfáty) ....................... 14.-
ex 653. Otruby (též mandlové); rýžové
odpadky; sladový květ; plevy; tuhé
zbytky po výrobě mastných olejů,
též mleté; výpalky, pomeje;
vyloužené řepné řízky:
a) tuhé zbytky po výrobě mastných
olejů, též mleté .................. 6.-
z hrubé váhy