§ 32
Ověření znalosti českého jazyka
(1) Znalost českého jazyka se vyžaduje pouze v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolání. Schopnost vyjadřovat se v českém jazyce ověřuje ministerstvo
a) posouzením dokladu o jazykové zkoušce z českého nebo slovenského jazyka,
b) posouzením vzdělání absolvovaného v českém nebo slovenském jazyce,
c) posouzením jiných žadatelem doložených skutečností prokazujících znalost českého jazyka v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, nebo
d) pohovorem; postup při ověření znalosti českého jazyka stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Ověření znalosti českého jazyka pohovorem podle odstavce 1 písm. d) ministerstvo provede až po vydání rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace a před vydáním rozhodnutí o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky.