11. Analýza vlivu na životní prostředí
Opatření je klasifikováno jako projekt Přílohy I v souladu se Směrnicí EIA 85/337/EHS, ve znění Směrnice 97/11/ES. Studie dopadu na životní prostředí byla provedena v roce 1996 pro úsek 807 dálnice jako celku. Před přijetím konečného řešení bylo zkoumáno sedm různých variant a byla provedena studie přeshraničního dopadu, a to společně s německými úřady.
Ministerstvo životního prostředí vydalo prohlášení, že výše uvedené studie byly provedeny způsobem podobným, jako jsou postupy stanovené ve Směrnici EIA. Zejména proběhly veřejné konzultace a v listopadu 1996 vydalo Ministerstvo životního prostředí stanovisko o dopadech na životní prostředí (EIA), které zahrnovalo řadu podmínek, včetně opatření na zmírnění dopadu na životní prostředí pro etapy přípravy a realizace.
Trasa dálnice je výsledkem dlouhého procesu vývoje. Od původní trasy vybrané před rokem 1985 se upustilo z důvodů dopadu na životní prostředí. Výsledkem je to, že se nová trasa vyhýbá chráněnému území Labských pískovců a dopady na životní prostředí jsou zmírněny výstavbou dvou tunelů.
Projekt prochází poblíž Přírodní rezervace Špičák a bylo navrženo takové vytyčení trasy, aby se této lokalitě vyhnulo. Vytyčení prochází přírodním parkem Krušné hory, který je oblastí bez specifické ochrany a jehož klasifikace se týká estetických hodnot. V návrhu se předpokládá příslušné zmírnění dopadů, zejména ve formě zvýšeného tunelování.
Vzhledem k možnému dopadu na místa, která mohou být vyhlášena Českou republikou za Oblasti zvláštní ochrany jako součást sítě NATURA 2000, byla do návrhu úseku 807 jako celku zahrnuta další zmírňovací opatření, po diskusích mezi příslušnými službami Komise a navrhovateli projektu.
Tato opatření jsou zaměřena zejména na zajištění přiměřené ochrany tetřívka obecného a rysa ostrovida. Specifické podmínky tohoto opatření ISPA podle článku 8.3 tohoto Finančního memoranda jsou ve shodě se zmírňujícími opatřeními, která mají být přijata pro část dálnice v Německu financované z ERDF.