95/2002 Sb. Nález ve věci návrhu na zrušení zákona č. 217/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů ČNR a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, jeho částí nebo jím provedených změn v zákonech č. 1/1992 Sb. a č. 143/1992 Sb. - IV.

IV.

Ústavní soud shledal, že podaný návrh splňuje všechny zákonné procesní náležitosti a předpoklady, a že tedy nic nebrání projednání a rozhodnutí věci samé. Proto podle § 69 zákona o Ústavním soudu požádal o vyjádření k návrhu účastníky řízení - Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu České republiky.

Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření k návrhu především uvedla, že napadený zákon č. 217/2000 Sb. měnil ze zákona č. 10/1993 Sb. část netýkající se přímo státního rozpočtu, a z obsahového hlediska prý proto ke změně zákona o státním rozpočtu nedošlo, byť jevově tento zákon novelizován byl. Protože čl. 42 Ústavy hovoří o "návrhu zákona o státním rozpočtu", a nikoliv o "změně zákona o státním rozpočtu", domnívá se účastník řízení, že předmětný zákon pod čl. 42 nespadá. Proto prý napadený zákon není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, byl řádně schválen předepsaným počtem poslanců Poslanecké sněmovny, byl podepsán ústavními činiteli a řádně publikován ve Sbírce zákonů.

Senát k návrhu uvedl, že předmětný návrh zákona projednal dne 18. 5. 2000, přijal k němu některé pozměňovací návrhy a vrátil jej zpět Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, když pro tento návrh bylo z 65 přítomných senátorů 39 a 3 byli proti. Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona ve znění vráceném Senátem dne 27. 6. 2000. K otázce ústavnosti legislativního procesu Senát konstatoval, že je nutno rozlišovat mezi případem, kdy (I.) zákon vedle jiné právní úpravy obsahuje rovněž vlastní úpravu státního rozpočtu (např. zákon o státním dluhopisovém programu na úhradu schodku státního rozpočtu za rok 1998, jehož součástí byla i změna zákona č. 22/1999 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1999), a projednáváním takového návrhu zákona by Senát projednával rovněž věcnou materii státního rozpočtu, a kdy (II.) navrhovaná zákonná změna se vlastní úpravy státního rozpočtu netýká, což je daný případ.

V souzené věci se prý novelizace zákona č. 10/1993 Sb. meritorně netýkala úpravy státního rozpočtu, který je upraven pouze v ustanoveních § 1 až 5, nýbrž části druhé "Úprava platů a dalších požitků ústavních funkcionářů a některých pracovníků ústředních orgánů státní správy a dalších orgánů", kde v návaznosti na navrhované změny zákona č. 143/1992 Sb. měla být zrušena rovněž některá ustanovení týkající se platových náležitostí určitého okruhu zaměstnanců, což je úprava náležející do působnosti Senátu. Proto v Senátu převážil názor, že projednávání předmětného návrhu zákona Senátem není v rozporu s čl. 42 odst. 2 Ústavy. Senát však dodal, že v budoucnu by měla být vzata v úvahu skutečnost, že Senátu nepřísluší se usnášet o státním rozpočtu, a že by proto neměla být věcná úprava státního rozpočtu spojována se zákonnou úpravou jiné materie do jednoho zákona.