§ 43
(1) Předvolávání k jednotlivým úkonům se děje zpravidla písemně, nebo pokud je to možné, ústně, v naléhavých případech též telegraficky nebo telefonicky. Byla-li některá osoba předvolána ústně, telegraficky nebo telefonicky, učiní se o tom záznam ve spise; byla-li předvolána ústně při výslechu, poznamená se to v protokole.
(2) Vyžadují-li toho zvláštní okolnosti případu, zejména při nařízeném předvedení, lze předvolání v trestních věcech zařídit též prostřednictvím orgánů národní bezpečnosti.
(3) V písemném předvolání se uvede zejména označení věci, místo a čas, a není-li tím ohrožen obecný zájem, také předmět výslechu nebo jiného úkonu, dále zda se má předvolaný dostavit jako obviněný, účastník, svědek, znalec nebo tlumočník a které pomůcky a důkazní prostředky má s sebou přinést. Zaměstnané osoby se zároveň vyzvou, aby o svém předvolání včas uvědomily svého zaměstnavatele (bezprostředního představeného), aby mohlo být zařízeno jejich zastupování po dobu jejich nepřítomnosti v práci. Kromě toho se v písemném předvolání uvedou zákonné následky spojené s tím, kdyby se předvolaný bez důvodů a bez omluvení nedostavil.
(4) V písemném předvolání určeném obviněnému se kromě zákonného ustanovení uvede též slovně, o jaké obvinění jde.
(5) Příslušníci ozbrojených sborů v činné službě se předvolávají prostřednictvím svého představeného. Není-li znám představený vojáků v činné službě, předvolávají se prostřednictvím posádkové správy; není-li znám představený příslušníků národní bezpečnosti v činné službě, předvolají se prostřednictvím nejbližší součásti národní bezpečnosti.
(6) Má-li být vyslechnut větší počet osob zaměstnaných na témže pracovišti (větší počet příslušníků ozbrojeného sboru téhož útvaru), lze jejich výslech provést po předchozí dohodě se správou pracoviště (s příslušným velitelem) v místě pracoviště (u útvaru), a to i bez jejich předchozího předvolání.