§ 6
(1) Znárodněné ústavy, které budou sloučeny s pojišťovnou, nepodléhají za uplynulou dobu zvláštní dani výdělkové včetně daňové povinnosti podle § 1 zákona č. 307/1948 Sb., o některých opatřeních v oboru přímých daní. Platby vykonané na tyto daňové povinnosti se nevracejí.
(2) Nebude-li pojišťovně zaplaceno do tří měsíců od počátku účinnosti tohoto zákona pojistné dlužné v uvedený den za pojištění u znárodněného ústavu nebo u pojišťovny se sídlem v cizině, zaniká pojištění proti škodám a úrazům a životní pojištění platí za vypověděno, a to dnem, do kterého bylo zaplaceno pojistné, leč by se pojišťovna dohodla s pojistníkem na dalším trvání pojištění. Upomenutí podle § 29 odst. 1 zákona č. 145/1934 Sb., o pojistné smlouvě, není třeba. U Pojišťovny Star se ustanovení tohoto odstavce vztahují jen na pojistné smlouvy, které v době nesvobody náležely do stavů pojištění v pohraničí.
(3) Nároky z jiného důvodu než z pojistných smluv proti pojišťovnám se sídlem v cizině nelze z jejich československého majetku uspokojiti podle § 5 odst. 1, nebudou-li písemně ohlášeny Československé pojišťovně, národnímu podniku, do měsíce od počátku účinnosti tohoto zákona. Při ohlášce nároku buď prokázán jeho důvod. Hlásiti není třeba nároky, které správci československého majetku pojišťoven se sídlem v cizině písemně uznali.