§ 6
Povinnosti provozovatelů zařízení pro zásobování teplem
(1) Provozovatelé zařízení pro zásobování teplem jsou povinni
a) provádět taková opatření, aby u spotřebičů pracujících nebo zásobováných teplem ve srovnatelných podmínkách nedocházelo k vytváření rozdílných norem spotřeby paliv a tepla; přitom za základ brát nejnižší normu spotřeby,
b) vytvářet technické a ekonomické podmínky pro poskytování nevyužitého tepelného výkonu zdroje dalším odběratelům, 10)
c) v provozních řádech 11) pro zdroje tepla a předávací stanice stanovit pravidla hospodárného provozu a provozní režim v závislosti na klimatických podmínkách,
d) zajistit hydraulické vyregulování otopné soustavy ústředního vytápění, 3)
e) vést provozní deník předávací stanice a využívat jej pro řízení provozu.
(2) Provozovatelé vnitřního zařízení jsou povinni
a) zkontrolovat a podle potřeby seřídit vnitřní zařízení tak, aby ve vytápěných prostorách byly zajištěny teploty podle § 4 odst. 6 této vyhlášky,
b) kontrolovat dodržování stanovených teplot ve vytápěných prostorách; zajistit u vnitřního zařízení, které dosud není vybaveno automatickým zařízením teploty otopné vody, podle § 9 této vyhlášky, náhradní způsob regulace,
c) zajišťovat účinné oddělení prostor rozdílně vytápěných, popřípadě chlazených a zajistit způsob jejich provozu tak, aby bylo co nejvíce omezeno pronikání vzduchu z prostor teplejších do prostor chladnějších,
d) odstraňovat netěsnost oken a dveří těsněním nebo jejich výměnou při dodržení hygienických požadavků na výměnu vnitřního vzduchu, 12) venkovní dveře vybavit samozavíracím mechanismem, popřípadě provést dodatečnou izolaci obvodových plášťů budov, 5)
e) dbát o řádný provoz zařízení pro regulaci a měření tepla a teplé užitkové vody.
------------------------------------------------------------------
3) ČSN 06 0210 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění - tabulka 3.
ČSN 25 8005 Názvosloví v oboru měření teplot.
Pro byty platí průměrná teplota 20 °C měřená kulovým výsledným teploměrem. Pro orientační zjištění této teploty lze použít běžný rtuťový teploměr, jehož naměřená hodnota se koriguje na výslednou teplotu při konvenčním způsobu vytápění místnosti (běžné ústřední vytápění s otopným tělesem) odečtením
a) 1 K (1 °C) v místnostech s 1 venkovní stěnou,
b) 1,5 K (1,5 °C) v místnostech se 2 venkovními stěnami (podstřeší, rohové),
c) 2 K (2 °C) v místnostech se 3 a více venkovními stěnami či s nadměrným zasklením.
Teplota ve vytápěném prostoru se měří v době provozu ve výšce 1,1 m nad středem podlahové plochy bez vlivu oslunění.
Průměrná teplota činí jednu čtvrtinu součtu teplot měřených v 8.00, 12.00, 16.00, a v 21.00 hod.nebo je průměrem teploty registrované po celou dobu provozu.
5) ČSN 73 0540 Tepelné technické vlastnosti stanoveních konstrukcí a budov. Názvosloví. Požadavky a kritéria.
10) Za nevyužitý tepelný výkon se nepovažuje předepsaná výkonová rezerva ani výkon potřebný pro krytí plánovaného zvýšení spotřeby tepla provozovatele zdroje.
11) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 24/1984 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách.
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce č. 25/1984 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách.
ČSN 07 0710 Provoz, obsluha a údržba parních a horkovodních kotlů.
12) Ve smyslu ČSN 38 6441 je zakázáno montovat těsnění v místnostech s instalovanými otevřenými plynovými spotřebiči nebo spotřebiči bez odtahu spalin.
Směrnice ministerstva zdravotnictví ČR č. 46/1978 o hygienických požadavcích na pracovní prostředí.