§ 3
Zásady hospodaření s teplem
(1) Hospodařením s teplem se rozumí souhrn činností, které v souladu se státní palivoenergetickou politikou, při plnění plánovaných úkolů a při péči o zdravé životní prostředí zabezpečují účelnou spotřebu prvotních energetických zdrojů při výrobě tepla, minimální ztráty při rozvodu tepla a účelné využívání tepla pro vytápění, klimatizování, přípravu teplé užitkové vody nebo pro technologické účely.
(2) Hospodaření s teplem vyžaduje zejména
a) udržování zařízení pro výrobu, rozvod a spotřebu tepla v řádném technickém stavu a zabezpečování jeho včasné rekonstrukce a modernizace,
b) vybavení zařízení pro výrobu, rozvod a spotřebu tepla nezbytnou regulační, řídící a měřící technikou a její využívání,
c) soustavné vyhodnocování výroby, dodávky, spotřeby tepla a provádění rozborů tepelných ztrát s cílem jejich snížení,
d) zpracovávání racionalizačních programů zaměřených především na snižování tepelných ztrát a využívání druhotných a netradičních forem energie a využívajících výsledků vyhodnocování a rozborů,
e) vytváření, prověřování, zavádění a dodržování technických norem spotřeby tepla nebo technickohospodářských ukazatelů a jejich využívání pro řízení provozu a sestavování plánu spotřeby paliv a energie,
f) zavádění a využívání technologie s nízkou energetickou náročností,
g) umísťování zařízení pro přípravu teplé užitkové vody co nejblíže k místu spotřeby,
h) dodržování pravidel pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody a pro úpravu prostředí (klimatizování).