I.
Návrhem, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 15. 7. 2003 a k výzvě Ústavního soudu doplněn dne 8. 10. 2003, se Okresní soud v Ústí nad Orlicí domáhal zrušení části ustanovení vyjádřené slovy "a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut" v ustanovení § 131 odst. 1 věty první a § 226 odst. 1 v platném znění: "Bylo-li rozhodnutí zrušeno a byla-li věc vrácena k dalšímu řízení, je soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu." zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "o. s. ř."). Tento návrh byl podán v souladu s ustanovením § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") v souvislosti s řízením vedeným u navrhovatele pod sp. zn. 8 C 42/2001 ve věci žalobce F. K. proti žalovanému Rybářství L., s. r. o., o určení vlastnického práva. Z podnětu právního zástupce žalovaného podala předsedkyně senátu 8 C Okresního soudu v Ústí nad Orlicí (dále jen "navrhovatel") uvedený návrh na zrušení ustanovení § 131 odst. 1 věty první části "a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut" o. s. ř., neboť dospívá k závěru, že tato část zákonného ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem, který soud vykládá ve smyslu čl. 1 a čl. 112 odst. 1 Ústavy České republiky (dále též "Ústava"). Součástí právního pořádku (čl. 1 a čl. 112 odst. 1 Ústavy) je mimo jiné Listina základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Součástí právního řádu České republiky (čl. 10 Ústavy) jsou vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.
Ustanovení čl. 36 a násl. Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") zakotvují právo na spravedlivý proces. Součástí spravedlivého procesu je možnost stran seznámit se s každým důkazem, dokladem nebo návrhem předloženým u soudu a možnost se k němu vyjádřit. Žalovaný měl pochybnosti o osobě žalobce, proto navrhl slyšet žalobce k totožnosti jeho osoby, k jeho rodinné příslušnosti a k tomu, zda je žalobce potomkem původního vlastníka předmětných nemovitostí. Dokazované skutečnosti nelze prokázat jinak než výslechem účastníka. Právní zástupce žalobce v zastoupení žalobce odmítl udělit souhlas k výslechu žalobce podle § 131 odst. 1 o. s. ř., který byl navržen žalovaným. Žalovanému upřel právo seznámit se s podstatným důkazem ve věci, klást žalobci otázky a vyjádřit se k výpovědi žalobce.
Navrhovatel shledává uvedené zákonné ustanovení v rozporu s čl. 36 a násl. Listiny a s čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Ve smyslu čl. 10 Ústavy by měl soud dát přednost mezinárodní smlouvě před zákonem. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že ustanovení § 131 odst. 1 věty první "a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut" o. s. ř. je v rozporu s ústavním pořádkem, proto podle čl. 95 odst. 2 Ústavy předložil věc Ústavnímu soudu.
Dále z podnětu právního zástupce žalovaného podal navrhovatel uvedený návrh na zrušení ustanovení § 226 odst. 1 o. s. ř., které zní "Bylo-li rozhodnutí zrušeno a byla-li věc vrácena k dalšímu řízení, je soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu.". Odvolací soud, který v této věci rozhodoval, svým rozhodnutím přenesl důkazní břemeno ze žalobce na žalovaného. Žalobce o sobě tvrdil, že je vlastníkem předmětných nemovitostí, a domáhá se určení vlastnického práva. Dle názoru soudu prvního stupně tíží důkazní břemeno - prokázat svá tvrzení o svém vlastnictví - žalobce, a nikoli žalovaného, který je jako vlastník v katastru nemovitostí zapsán. V případě, že by soud prvního stupně postupoval dle uvedeného (podle § 226 odst. 1 o. s. ř. závazného) právního názoru, byl by porušen čl. 6 odst. 1 Úmluvy, neboť by nešlo o rozhodnutí spravedlivé. Dále by došlo k porušení práva žalovaného na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny, podle nějž se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny prostým zákonem nesmí být vyloučeno přezkoumání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny. Podle čl. 11 Listiny je vlastnictví chráněno a ochrana tohoto vlastnictví nemůže být vyloučena prostým zákonem. Podle čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě má právo každá osoba pokojně užívat svůj majetek a nikdo nemůže být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva.
Na základě shora uvedeného navrhovatel dospěl k závěru, že § 226 odst. 1 o. s. ř. je v rozporu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami, měl by dát při rozhodování přednost mezinárodní smlouvě (čl. 10 Ústavy), a proto předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení uvedeného zákonného ustanovení podle čl. 95 odst. 2 Ústavy.