Čl. V
Náhrada mzdy při krátkodobém uvolnění
1. Pracovníkům, kteří byli krátkodobě uvolněni k provedení úkolů vyplývajících z jejich odborové funkce v základní organizaci, k účasti na schůzích aktivu konaných i mimo závod, na konferencích a sjezdech nebo k provedení některých administrativně technických prací, poskytuje náhradu mzdy závod ve výši průměrného výdělku, který se zjišťuje podle ustanovení § 275 zákoníku práce a § 30 až 33 vládního nařízení č. 66/1965 Sb. Uvolnění na souvislou dobu delší než jeden měsíc se posuzuje jako dlouhodobé uvolnění.
2. Odborový orgán, z jehož podnětu došlo ke krátkodobému uvolnění pracovníka, uhradí náhradu mzdy, kterou tomuto pracovníku vyplatilo vedení závodu, včetně příslušné částky nemocenského pojištění. Povinnost této úhrady odpadá, jestliže to stanoví zvláštní předpisy, nebo když uvolněný pracovník sám nebo jeho spolupracovníci nahradí zameškanou práci bez zvýšení osobních nákladů; u funkcionářů základní organizace odpadá povinnost úhrady také, když šlo o činnost bezprostředně souvisící s úkoly závodu.