Článek XXIV
Odstoupení od úmluvy
1. Po uplynutí šesti let od vstupu této úmluvy v platnost od ní může kterýkoliv stát odstoupit tak, že o tom uvědomí francouzskou vládu, která uvědomí ostatní členské státy a generálního ředitele. Odstoupení od úmluvy se stává účinným na konci finančního roku, který následuje po roce, kdy byla o odstoupení informována francouzská vláda. Poté, co se odstoupení od úmluvy stane účinným, zůstává dotčený stát vázán dodržením úhrady svého splatného podílu jemu vyměřených částek odpovídajících schválené úmluvě o veřejné zakázce jak v rámci rozpočtů, do kterých přispíval v roce, kdy bylo odstoupení od úmluvy oznámeno francouzské vládě, tak do předchozích rozpočtů.
2. Členský stát, který odstoupí od této úmluvy, odškodní agenturu za jakékoliv ztráty majetku na jeho území, pokud s agenturou nelze uzavřít zvláštní dohodu o pokračujícím využívání tohoto majetku agenturou nebo o pokračování určitých činností agentury na území uvedeného státu. Jakákoliv taková zvláštní dohoda určuje zejména rozsah a podmínky, za nichž budou nadále platit ustanovení této úmluvy poté, co se odstoupení úmluvy stane účinným, pro pokračující využívání tohoto majetku a pokračování těchto činností.
3. Členský stát, který odstupuje od úmluvy, a agentura společně určí jakékoliv dodatečné povinnosti, které dotčený stát ponese.
4. Příslušnému státu budou ponechána práva, která získal do data, kdy odstoupení od úmluvy nabude účinnosti.