§ 10.
Obsah a vznik odvodní povinnosti.
(1) Odvodní povinnost záleží v povinnosti podrobit se úřednímu řízení, jehož účelem je rozhodnout o povinnosti k vojenské činné službě. Vzniká buď ze zákona jako odvodní povinnost pravidelná (§ 11) nebo mimořádná (§ 12) nebo projevem vůle jako odvodní povinnost dobrovolná (§ 13).
(2) Odvodní povinnost obsahuje povinnost dostavit se k zápisu a odvodu (§ 15), popřípadě k přezkoušení (§ 18), a podrobit se předepsanému řízení, počítajíc v to potřebné lékařské, popřípadě i nemocniční vyšetření, jakož i vyšetření zvláštních osobních schopností a vlastností dotčené osoby (výběrové vyšetření). Osoba, která má odvodní povinnost, nazývá se branec.
(3) Osoby, které svou odvodní povinnost nesplnily, mohou být k odvodu předvedeny.
(4) Povinnosti dostavit se k odvodu jsou zproštěny osoby
a) bez končetiny,
b) nevidomé,
c) hluchoněmé, hluché a němé,
d) zbavené způsobilosti k právním úkonům,
e) stižené vadou, která je činí trvale neschopnými samostatně se pohybovat,
f) postižené nevyléčitelnou a život ohrožující nemocí.
(5) Skutečnosti uvedené v odstavci 4 jsou zjišťovány při zápisu (§ 15). Náčelník okresní vojenské správy brance vyzve, aby pro účely zápisu předložil doklady, na jejichž základě je možno rozhodnout, že osoba uvedená v odstavci 4 se nemusí dostavit k odvodu.