Článek 4
Rezident
1. Výraz "rezident smluvního státu" označuje pro účely této smlouvy:
a) v případě Panamy podle jejích právních předpisů:
(i) každou fyzickou osobu, která se zdržuje v Panamě déle než 183 dnů během kalendářního roku a pobírá zdanitelný příjem ze zdrojů umístěných v Panamě;
(ii) každou osobu, jinou než osobu fyzickou, která je právně ustavena nebo registrována v Panamě a která pobírá zdanitelný příjem ze zdrojů umístěných v Panamě; a
(iii) Panamu, její jakýkoliv nižší správní útvar nebo místní úřad;
b) v případě České republiky:
každou osobu, která je podle právních předpisů České republiky podrobena v České republice zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa vedení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria, a rovněž zahrnuje Českou republiku a její jakýkoliv nižší správní útvar nebo místní úřad. Tento výraz však nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdanění v České republice pouze z důvodu příjmu ze zdrojů v České republice.
2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, bude její postavení určeno následovně:
a) předpokládá se, že tato osoba je rezidentem pouze toho státu, ve kterém má k dispozici stálý byt; jestliže má k dispozici stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů);
b) jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má tato osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá k dispozici stálý byt v žádném státě, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ve kterém se obvykle zdržuje;
c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, jehož je státním příslušníkem;
d) jestliže je tato osoba státním příslušníkem obou států nebo žádného z nich, upraví příslušné úřady smluvních států tuto otázku vzájemnou dohodou.
3. Jestliže osoba, jiná než osoba fyzická, je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, budou se příslušné úřady smluvních států snažit tuto otázku upravit vzájemnou dohodou. V případě nenalezení vzájemné dohody příslušnými úřady smluvních států nebude osoba považována za rezidenta ani jednoho smluvního státu pro účely uplatňování jakýchkoliv výhod stanovených Smlouvou.