Článek 17
Prohlášení za mrtvého a důkaz smrti
(1) Pro prohlášení osoby za mrtvou nebo za nezvěstnou a pro řízení o důkazu smrti je příslušný orgán smluvní strany, jejímž občanem byla osoba v době, kdy podle posledních zpráv byla ještě na živu.
(2) Orgán jedné smluvní strany může prohlásit občana druhé smluvní strany za mrtvého nebo provést důkaz jeho smrti:
a) na návrh osoby, která chce uplatnit nárok z dědického nebo z manželského práva majetkového na nemovitost nezvěstného, která leží na území smluvní strany, jejíž orgán řízení provádí;
b) na návrh manžela nezvěstné osoby, má-li manžel v době podání návrhu bydliště na území smluvní strany, jejíž orgán řízení provádí.
(3) Ve věcech uvedených v odstavcích 1 a 2 použijí příslušné orgány právního řádu státu, jehož občanem byla osoba v době, kdy podle posledních zpráv byla ještě na živu.