Článek 27
Zhoršení nemoci z povolání
1) Jestliže osoba, která pobírala nebo pobírá dávky pro nemoc z povolání k tíži příslušné instituce jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě činnost, která podle jeho právních předpisů může také způsobit nemoc z povolání stejné povahy nebo ji zhoršit, uplatňují se následující pravidla:
a) dávky poskytuje nadále instituce prvého smluvního státu podle jeho právních předpisů bez přihlédnutí ke zhoršení nemoci
b) příslušná instituce druhého smluvního státu poskytne dávku ve výši rozdílu mezi dávkou náležející po zhoršení nemoci a dávkou, kterou by byla povinna poskytovat podle svých právních předpisů před zhoršením nemoci.
2) Jestliže osoba uvedená v odstavci 1 tohoto článku nevykonávala ve druhém státě činnost schopnou způsobit nebo zhoršit nemoc z povolání, za kterou náleží dávka, zhoršení nemoci jde k tíži instituce prvního smluvního státu podle právních předpisů, které provádí.