29. HYDRAULICKÁ BOURACÍ KLADIVA
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
Měřicí plochou je polokoule, počet měřicích bodů podle části A bodu 5 je šest, měřicí vzdálenost je r = 10 m.
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení zařízení
Kladivo je při zkoušce připevněno k nosiči a musí být použita speciální zkušební kostka. Požadavky na tuto zkušební kostku jsou uvedeny v obrázku 29.2, v obrázku 29.1 je znázorněna poloha nosiče.
Nosič
Nosič kladiva musí vyhovovat technickým požadavkům uvedeným v technických podmínkách provozu kladiva, zejména pokud jde o hmotnostní třídu, výstupní výkon hydrauliky, přívod oleje a protitlak ve zpětném vedení.
Montáž
Mechanické upevnění a všechny přívody (hadice, potrubí, atd.) musí být v souladu s požadavky uvedenými v technických podmínkách provozu kladiva. Všechny významné hluky způsobené potrubím a různými mechanickými díly potřebnými pro připevnění stroje musí být vyloučeny. Všechny spoje jednotlivých dílů musí být utěsněny.
Stabilita kladiva a statická přídržná síla
Kladivo musí být tlačeno nosičem směrem dolů tak, aby se docílila stabilita podobná jako při skutečných provozních podmínkách. Kladivo se provozuje ve svislé poloze.
Nástroj
Při měření se používá tupý nástroj. Délka nástroje musí být v souladu s požadavky uvedenými na obrázku 29.1 (zkušební kostka).
Zkouška při zatížení
Hydraulický příkon a průtok oleje
Podmínky pro provoz hydraulického bouracího kladiva musí být vhodným způsobem zajištěny, změřeny a zaznamenány do protokolu spolu s údaji podle technických podmínek provozu. Zkoušené kladivo musí být používáno takovým způsobem, aby bylo možno dosáhnout nejméně 90 % maximálního hydraulického příkonu a průtoku oleje.
Musí se dbát na to, aby celková nejistota měřicích řetězců pro měření ps a Q nepřesáhla ± 5 %. Tím se zajistí určení hydraulického výkonu s přesností ± 10 %. Za předpokladu lineární korelace mezi hydraulickým příkonem a vyzařovaným akustickým výkonem by pak byl rozptyl určení hladiny akustického výkonu menší než 0,4 dB.
Seřiditelné díly ovlivňující výkon kladiva
Předem provedené nastavení všech akumulátorů tlaku, centrálních (pojistných) ventilů tlaku a jiných seřiditelných dílů musí být uskutečněno v souladu s technickou dokumentací. Pokud je nastavení volitelné, musí se měřit při všech nastaveních. Pak se udávají maximální a minimální hodnoty.
Měřené veličiny
ps - střední hodnota tlaku v hydraulickém přívodu při provozu kladiva zahrnujícím nejméně 10 úderů,
Q - střední hodnota průtoku oleje na přívodu kladiva měřená současně s ps,
T - teplota oleje musí být při měření mezi + 40 až + 60 °C. Hlavní těleso kladiva musí mít od začátku měření teplotu ustálenou na normální provozní stav.
Pa - tlak ve všech akumulátorech tlaku před jejich plněním musí být měřen v klidovém stavu (kladivo není v provozu) při stabilní teplotě okolí mezi 15 a 25 °C. Teplota okolí se měří a zaznamená současně s hodnotou tlaku plynu v akumulátoru před jeho plněním.
Parametry vyhodnocované na základě naměřených provozních údajů
PIN - hydraulický příkon kladiva PIN = ps.Q
Měření tlaku v přívodním potrubí hydrauliky, ps
- ps se měří co nejblíže kladiva, pokud možno na vstupu,
- ps se měří manometrem (minimální průměr 100 mm; třída přesnosti ± 1 %).
Množství oleje přiváděné do kladiva, Q
- Q se měří v přívodním potrubí co nejblíže kladiva, pokud možno na vstupu,
- Q se měří elektrickým průtokoměrem (třída přesnosti ± 2,5 % udávané hodnoty).
Měřicí bod teploty oleje, T
- T se měří v akumulátoru oleje nosiče nebo v přívodu oleje ke kladivu. Měřicí bod se uvede v protokolu.
- údaje o teplotě se od skutečné teploty nesmí lišit o více než ± 2 °C.
Doba měření, určení výsledné hladiny akustického výkonu
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund.
Měření se opakuje třikrát, popřípadě i vícekrát. Výsledek se vypočte jako aritmetický průměr ze dvou nejvyšších hodnot, které se vzájemně neliší o více než 1 dB.

Obrázek 29.1

Obrázek 29.2
Definice
d - průměr nástroje,
d1 - průměr kovadlinky (1 200 ± 100) mm,
d2 - vnitřní průměr držáku kovadlinky ≤ 1 800 mm,
d3 - průměr krycí desky zkušebního zařízení ≤ 1 800 mm,
d4 - průměr průchozího otvoru nástroje v krycí desce ≤ 350 mm,
d5 - průměr těsnění nástroje ≤ 1 400 mm,
h1 - viditelná výška nástroje, tj. vzdálenost mezi nejnižším bodem upínacího pouzdra a povrchem těsnění nástroje (mm) hl = d + d/2,
h2 - výška (tloušťka) těsnění nástroje nad krycí deskou ≤ 20 mm (nachází se těsnění nástroje pod krycí deskou, není tloušťka těsnění omezena; může být vyrobeno z pěnové pryže,
h3 - vzdálenost mezi horním okrajem krycí desky a vrchním okrajem kovadlinky 250 ± 50 mm,
h4- tloušťka těsnění desky z absorpční pěnové hmoty ≤ 30 mm,
h5 - tloušťka kovadlinky (350 ± 50) mm,
h6 - norná hloubka nástroje ≤ 50 mm.
Má-li zkušební zařízení tvar kvádru, pak je délkový maximální rozměr 0,89 - násobkem příslušného průměru.
Prázdný prostor mezi víkem (krycí deskou) a kovadlinkou může být vyplněn pružnou pěnovou pryží nebo jiným absorpčním materiálem o hustotě < 220 kg/m3.