§ 21
Stanovení a udržování chráněných zón
(K § 14a zákona)
(1) Chráněné zóny se stanovují a udržují na základě programu stanoveného rostlinolékařskou správou, který zahrnuje alespoň:
a) průzkum výskytu příslušného karanténního škodlivého organismu před stanovením chráněné zóny, vycházející ze znalostí jeho biologie a agronomických podmínek a podmínek životního prostředí příslušného území, a provedený vhodnými metodami zahrnujícími prohlídku pěstebního substrátu a porostů, a je-li to nutné, laboratorní testování,
b) trvalý režim pravidelného a systematického průzkumu výskytu příslušného karanténního škodlivého organismu, prováděného v chráněné zóně v termínech optimálních pro jeho zjištění, nejméně jedenkrát ročně,
c) evidenci výsledků průzkumu.
(2) Při provádění průzkumu podle odstavce 1 se v případě škodlivých organismů živočišného původu jiných než háďátka, které škodí na lesních dřevinách a na rostlinných produktech z nich a napadají lesní kultury pěstované zpravidla ve volné přírodě, postupuje podle odstavců 3 až 6.
(3) K zajištění průzkumu se vytvoří pravidelná síť pozorovacích bodů, která pokrývá celé sledované území. Pro každý pozorovací bod se zaznamená jeho pořadové číslo, zeměpisná šířka a délka, nadmořská výška a v případě potřeby popis místa. Je-li to potřebné, rostlinolékařská správa shromažďuje též doplňující informace vztahující se k prováděnému průzkumu a může využít i další pozorovací body, které označí, popřípadě je zanese do mapy.
(4) Pozorovací body podle odstavce 3 se stanoví podle těchto kritérií:
a) území v okolí pozorovacího bodu musí být dostatečně velké,
b) pozorovací bod musí být umístěn tak, aby bylo možné provádět potřebná šetření,
c) v případě potřeby mohou být zvoleny další body, například na místech, kde existuje velké nebezpečí zavlečení příslušného škodlivého organismu.
(5) Je-li to vhodné s ohledem na druh škodlivého organismu, zaznamenávají se meteorologické údaje, zvláště srážky a teplota, a údaje charakterizující půdu, a to přednostně v místě pozorovacího bodu. Tyto údaje mohou být také získávány z nejbližšího místa, kde se tyto proměnné veličiny pravidelně měří. Zaznamenávají se také výjimečné jevy (např. sucho, silné deště atd.), které by mohly ovlivnit pozorování.
(6) Průzkum v pozorovacím bodu zahrnuje:
a) jednu nebo více hlavních, případně i dalších hostitelských rostlin nebo rostlinných produktů příslušného škodlivého organismu,
b) prohlídky reprezentativního počtu rostlin nebo rostlinných produktů ke zjištění příznaků napadení příslušným škodlivým organismem, prováděné v době, kdy lze předpokládat, že příznaky napadení budou nejzřetelnější,
c) ve sporných případech laboratorní testování vzorků,
d) v případě potřeby použití pastí, které příslušné škodlivé organismy přilákají, přičemž výběr typu, počtu a způsobu použití se řídí biologií škodlivého organismu.