§ 7
(1) Vyznamenání ztrácí, kdo byl pravoplatně soudem odsouzen pro zločin, dále pro přečin nebo přestupek podle zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. na ochranu republiky, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících nebo pro přečin nebo přestupek spáchaný z pohnutek nízkých nebo nečestných nebo proti veřejné mravopočestnosti.
(2) Ministerstvo ochrany práce a sociální péče nebo ministerstvo, do jehož oboru působnosti náležejí výkony uvedené v § 1, odst. 1, může odejmouti vyznamenání, dopustil-li se vyznamenaný po udělení vyznamenání jednání, které jej činí nehodným vyznamenání, nebo vyšly-li dodatečně najevo skutečnosti uvedené v odstavci 1.