Článek LII.
Ku hlavě XXVI.:
Vyhlášení stanného práva náleží v případech naznačených v §§ 433, 434 a 435 výhradně do pravomoci ministra Národní obrany.
Nařízení stanného práva bez předchozího vyhlášení jest nepřípustno.
Ministr Národní obrany jest zmocněn, právo k vyhlášení stanného práva, pokud jemu samému přísluší, pro obvod armády v poli přenésti na nejvyššího velitele.